Robert Schuster: Druhá vlna pandemie zasáhla Německo víc, než čekalo
Každým dnem rostou počty nově nakažených nejenom v Česku, ale i v Německu. Podobně jako u nás se i tam množí otázky, kde se stala chyba?
Bylo rozvolňování, které v Německu začalo někdy začátkem května, příliš rychlé? Nevytvořily miliardy uvolněné vládou na záchranu hospodářství iluzi, že už se nákaza nemůže vrátit a že je třeba dohnat vše, co bylo během několikatýdenního uspání veřejného a hospodářského života zmeškáno?
Čtěte také
Německá strategie při boji s nákazou z letošního jara se přitom zdála být docela úspěšná, i když to byla trochu z nouze ctnost. Protože se šestnáct zemských vlád nedokázalo dohodnout na společném postupu, vznikl systém, kdy si boj proti pandemii reguloval každý region po svém.
To nebylo úplně od věci v situaci, kdy se například ukázalo, že na německém východě je dlouhodobě daleko méně nakažených covidem než jinde v Německu, třeba v Bavorsku nebo Severním Porýní-Vestfálsku. Tudíž bylo logické, že v nových spolkových zemích tak přísné zmrazení veřejného a hospodářského života nenastalo. Tento systém se nakonec ukázal být pružnější než v jiných státech, kde vydali v politickém ústředí pokyny, které pak museli všichni uskutečňovat bez ohledu na aktuální místní situaci.
Zůstaňte doma, tam, kde bydlíte
Teď na podzim ovšem začíná souboj s pandemií v Německu úplně od začátku, a to za daleko horších výchozích podmínek. Jednotlivé zemské vlády chtějí předejít výtkám ze strany občanů, že nic nedělají. A tak hledají často rychlá řešení zaměřená na efekt, aby ukázaly unavené veřejnosti, že mají vše pod kontrolou.
Čtěte také
Pak ale dochází k situacím, kdy je někde vyhlášený zákaz ubytování pro občany z rizikových regionů, který ovšem příslušný soud po několika dnech zase zruší, protože ho shledá jako neústavní. Anebo další případ, který je možná ještě křiklavější. V Berlíně pozastavil tamní správní soud dřívější uzávěrku pro lokály a restaurace, které stanovila místní vláda na 22. hodinu. Přestože se shlukování hlavně mladých lidí posilněných alkoholem uvnitř restaurací a před nimi ukázalo být jednou z nejrizikovějších situací, pokud jde o šíření koronaviru.
Rychlý sled vydávání zákazů a jejich následné rušení ovšem vyvolává zmatky. Tím zároveň roste nedůvěra občanů v instituce státu a jeho nejvyšší představitele. Nikoli u těch, kteří odjakživa jakákoli nařízení ignorovali a v ulicích proti nim demonstrovali. Ale u občanů, kteří až dosud všechno dodržovali, protože měli pocit, že opatření mají smysl. A také, že vláda, která je vydává, ví, co dělá.
I kvůli tomu v Německu na jaře po mnoha letech výrazně vzrostla důvěra občanů v jejich politické představitele. Takže spolková kancléřka Angela Merkelová, mnohými už odepisovaná, se najednou stala populární, jak už dlouho nebyla. Tehdy dokázala kancléřka v komunikaci s veřejností zvolit vhodný tón a strefit se do nálady většiny Němců.
O něco podobného se snaží i nyní, když vyzývá své spoluobčany k ohleduplnosti, k omezování osobních kontaktů, případně i k rušení rodinných sešlostí. „Zůstaňte doma, tam, kde bydlíte,“ apelovala na ně minulý víkend v krátkém tříminutovém videu. Chce po nich vlastně daleko víc, než co mohou zajistit sebevíc promyšlené zákazy včetně úplného zákazu vycházení. Aby se totiž dobrovolně omezili a neztratili ze zřetele zájem celku.
I pro Německo platí, co pro jiné státy včetně Česka. Na zvládnutí aktuální krize má jenom jeden pokus.
Autor je komentátor Lidových novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
