Robert Břešťan: Z deníku úspěšného véčkařského kandidáta…

To je přece jasné vyslovení důvěry. A přátelé, Véčkaři a Véčkařky, důvěru ve mne vloženou v nadcházejících komunálních volbách rozhodně nezklamu.

Jasně, hodila mi to tam moje drahá žena a její kamarádka ještě z dob, kdy tady za rohem bojovaly za to, aby nám radnice konečně opravila dětské hřiště. Ale dva hlasy, nebo dva tisíce, to je přece jedno, ne?

Historie se neptá a statistika nelže - 66,7 a basta. Říkal to i Radek s Vítkem. Podstatné je, že jsme všichni řádně registrovaní a víme, co chceme. A to se počítá.

Upřímně - měl mi to tam původně naklikat i strejda, ten je taky registrovaný, jenže ten si radši na počítači prohlíží obrázky slečen a nějaká jemná práce s myší, to není zrovna jeho obor.

A tak to u nás v Počernicích hodil omylem kolegyni. Ta musel koukat, že posbírala 33,3 desetiny procenta. Což tedy taky není špatné. Ale co naplat - lídr je jen jeden. A lídr se jak známo nehledá, lídrem se člověk rodí. Anebo kliká.

Mít ten jeden hlas navíc, mohlo být mé vítězství zářivé, že by snad ani zářivější být nemohlo. Ale nakonec je asi dobře, že se ten strejda přehmátl. Protože uznejte, sto procent, to už by vypadalo trochu blbě. Ale na hladké vítězství to u nás na obvodu stačilo. A tak je ze mě jednička. S hvězdičkou.

Hned jsem to včera volal kamarádům do Mělníka a do Znojma. Jsme taková jedna velká rodina, tak jsem je chtěl podpořit, protože je ta sranda ještě čekala.

Tam se totiž v primárkách mohlo volit až do dneška do čtyř do rána. Ale nechytl jsem je, byli prý zrovna koštovat ve sklípku, že si na výsledky počkají tam. Snad jim to taky vyšlo.

A pak že je politika jen pro elity. Tohle je ta pravá internetová demokracie. Chcete mě?

Autor je šéfredaktor ČRo Rádia Česko