Řízená péče na zdravotnickém obzoru

7. květen 2008

Pomalu se vyjasňují poslední detaily, jak by vlastně mělo vypadat české zdravotnictví od ledna roku 2009. Ministr Tomáš Julínek by po nadcházejícím prodlouženém víkendu měl koaliční komisi expertů předložit paragrafované znění sedmi reformních zákonů. Následovat by měla politická diskuse na nejvyšší úrovni politických lídrů koalice.

Už dnes jsou však známy pracovní verze čtyř zákonů. Přitom z těch opravdu podstatných chybí jen zákon o transformaci zdravotních pojišťoven.

Vzhledem k tomu, že už je květen 2008, neobjevila se jasná představa o Julínkových záměrech právě brzo. Otázka zní, jak se má o zákonech diskutovat, když ministři a zákonodárci jsou už dnes v časové tísni. Samozřejmě zůstává možnost, že se spuštění reformy odloží, například o půl roku.

Co nás tedy v lednu či v červenci příštího roku čeká, přesněji řešeno, co Julínek navrhuje.

Jde o překvapivé zjištění: Česko se stane třetí zemí na světě, která zavádí řízenou péči v její klasické podobě.

Zákony nařizují, aby se pojišťovny privatizovaly a zároveň založily pojistné plány řízené péče. Zároveň umožňují, aby nakupovaly zdravotnická zařízení, jak se už dnes snaží finanční skupiny Agel a Penta. Pokud chce některá pojišťovna skutečně řízenou péči provozovat, je to rozumná, zřejmě i nutná cesta.

Řízená péče ve své klasické podobě předpokládá, že lékaři jsou zaměstnanci pojišťovny a že pojišťovně patří také nemocnice. Pojišťovna totiž uzavírá se svými klienty smlouvu, podle níž smějí navštěvovat jen předem označené lékaře a nemocnice. Zároveň musí zdravotníci dodržovat pravidla, podle kterých se léčí a předepisují léky či vyšetření. Pokud by tedy zdravotníci dohodu přestali dodržovat, nezbude pojišťovně nic jiného, než plán řízené péče zrušit. Loajalitu zdravotníků proto může pouze zaměstnanecký poměr. A pacient bude smět chodit jen k zaměstnancům pojišťovny, jinak péči zaplatí ze svého.

Je tedy pravděpodobné, že se české zdravotnictví bude ubírat právě tímto směrem. Dokonce velmi pravděpodobné, pokud projdou reformní zákony. Z pohledu podnikatelů, kteří získají ve zdravotnictví hlavní slovo, je vznik právě takového stylu řízené péče nejvíc slibný, pokud jde o výnosy a efektivitu.

Z pohledu pacientů už tento model tak dobře nevypadá. Pro Čechy dokonce vzniká otázka, čím se řízená péče, zvlášť když ovládne veškerou zdravotnickou nabídku, liší od socialistického modelu OÚNZ. Návštěvníci Velké Británie mohou připomenout, že navržený model bude podobný tamní Národní zdravotní službě, která je známa tím, že platí jen nepříliš kvalitní péči navíc s dlouhými čekacími lhůtami.

Nemusí to tak dopadnout. Český model nebude státní, ale soukromý. Pojišťovny si budou navzájem konkurovat nabídkou svých služeb a to jim zabrání, aby zájmy svých klientů ignorovaly stejně dokonale jako svého času Československá socialistická republika. Experti ministra zdravotnictví dávají za příklad americkou společnost řízené péče Kaiser Permanente, která za stejné peníze nabízí mnohem lepší služby než britská státní pojišťovna. Nenutí ji k tomu nic jiného, než právě konkurence.

Je tedy pravděpodobné, že vzniknou společnosti řízené péče. Existují ovšem další scénáře. Předně je možné, že lidé odmítnou pojistné plány řízené péče a budou chtít zůstat u současného modelu, při kterém je více či méně realizovatelná svobodná volba lékaře. Pojišťovny ovšem budou mít dost prostředků, aby své klienty přesvědčily různými bonusy, proč je dobré na řízenou péči přistoupit. Může přece zabrat argument příspěvku na rekreaci ve výši několika tisíc korun ročně pro každého člena rodiny.

Anebo konkurence skutečně donutí pojišťovny k tak vstřícnému jednání, že dokonce umožní chodit k jiným lékařům než zaměstnancům pojišťovny a přitom proplatí větší část nákladů na léčení, třeba osmdesát procent. Reforma má ještě několik klíčových kroků, ke kterým patří například transformace univerzitních nemocnic tím způsobem, že univerzity budou při jejich řízení odstaveny na druhou kolej.

Jiné důležité detaily přitom ještě nejsou známy. Například způsob privatizace pojišťoven. Podle toho jaký se zvolí, bude možné předpovědět, kdo dostane do rukou zákonem předepsané pojistné. Není také vůbec jasné, jakou budou mít klienti záruku, že jim soukromá pojišťovna zajistí v plánech řízené péče opravdu kvalitní služby.

Přesto už v této chvíli nastává čas rozhodnutí: měla by Česká republika počátkem příštího roku přejít na systém řízené péče? Současný systém není ekonomicky efektivní, bude ale ten navržený lepší a zároveň dostatečně vstřícný k pacientům?

Debata začne příští týden. Týká se každého, kdo se nechce bát o to, jak o něj bude postaráno v pozdějším věku, až se přihlásí nemoci.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: Petr Holub
Spustit audio