Richard Seemann: Rakušané opustili Golanské výšiny

Stalo se tak poté co po devětatřiceti letech bylo staženo zpět do vlasti 380 příslušníků rakouského spolkového vojska. Vídeňská vláda o to požádala OSN pod který rakouský kontinent patřil, když se v demilitarizované zóně mezi Sýrii a Izraelem zostřila bezpečnostní situace vzhledem k občanské válce proti Asadovu režimu. Rakouský kontingent, který zde sloužil od roku 1974 v rámci tzv. UNDOF-mise, bude nahrazen jednotkou z oceánských Fidžijských ostrovů, přičemž modré indické přilby zde nadále zůstávají.

Hlavní příčinou jsou rakouské zářijové parlamentní volby. Především sociální demokraté, kteří spravují ministerstvo obrany a sportu, nechtějí převzít odpovědnost za případné životy nebo zranění vojáků. V nedělním rozhovoru pro list „Kleine Zeitung“ Karel Schwarzenberg to hodnotí jako zahraničně politický debakl Rakouska. „Byl jsem zrovna jako český ministr zahraničí v Bruselu když ve Vídni o tom padlo rozhodnutí. Někteří ke mně přišli a říkali : Tvoji Rakušané ha, ha, ha ! To ostýchá i když jste ministrem zahraničí sousední země.“

Kolem armády se vedou po měsíce diskuse o jejím dalším osudu, které vyvrcholily začátkem roku lidovým hlasováním o zrušení vojenské povinnosti. To inicioval tehdejší sociálně demokratický ministr obrany Norbert Darabos, který chtěl prosadit zřízení profesionálního sboru. Většinou byl v lidovém hlasování odmítnut což vedlo nakonec k pádu Darabose, burgenlandského Chorvata.

Jeho pozice byly již před tím otřeseny poté co kritizoval izraelskou politiku vůči Iránu a Palestincům. Centrum Šimona Wiesethala označilo jeho názory za „moderní antisemitismus“ a rakouský ministr zahraničí Michael Spindelegger se omluvil za jeho výroky. V březnu byl pak z vlády odvolán a nahrazen, rovněž sociálním demokratem Geraldem Rudolfem Klugem odborářským funkcionářem, členem horní komory rakouského parlamentu. Darabos byl pověřen vedením volební kampaně sociálně demokratické strany.

Skončením mise na Golanech neskončila však účast Rakouska, která je neutrální zemí na dalších akcích v rámci OSN. Od roku 1960 se jich zúčastnilo v rámci padesáti mírových misí na 90 tisíc rakouských vojáků a civilistů. Jejich počet prudce vzrostl po skončení studené války zejména v oblasti humanitární pomoci. V současné době spolkové vojsko se účastní od konce roku 2011 UNIFIL mise v Libanonu a spolupracuje na udržení klidu s tamními bezpečnostními silami. Dalších pět set vojáků slouží v Kosovu v rámci jednotek KFOR a další v rámci EUFOR v Bosně. Zde se podílejí v rámci Evropské unie na pomoci její obnovy.