Richard Seemann: Proč nepřijel rakouský prezident do České republiky?

12. květen 2017

Názory a argumenty

Nový rakouský spolkový prezident 73letý Alexander Van der Bellen si ve své funkci odsloužil prvních sto dnů. Během této doby absolvoval pět zahraničních cest a pozdravil řadu zahraničních představitelů, kteří zavítali do Rakouska. Na svých cestách jednoznačně vyjadřoval svůj pozitivní postoj k evropské integraci a k Evropské unii.

Jeho první zahraniční cesta v prezidentské funkci směřovala do Bruselu a Štrasburku, kde vystoupil před poslanci evropského parlamentu. Dva dny poté navštívil Švýcarsko, pak v březnu pokračoval návštěvou dalšího souseda Německa, v dubnu Slovenska a tento měsíc navštívil Itálii.

Ve srovnání se svým předchůdcem Heinzem Fischerem tedy ve stodenním období navštívil kromě České republiky všechny sousední země. Zřejmě nejde o náhodu, i když pozvání do Prahy má od prezidenta republiky na první polovinu roku s pevným přesvědčením, že naleznou společná témata, které přispějí k úspěšné spolupráci mezi oběma zeměmi.

Miloš Zeman ve svém dopise zdůraznil tradiční politické a ekonomické partnerství obou zemí, které spojuje společná minulost, vzájemný respekt a přeshraniční spolupráce.

Uskuteční se návštěva v Praze?

Zatím však datum setkání nebylo pevně stanoveno, ale rakouská prezidentská kancelář oznámila, že termín cesty se plánuje. Jak poukazují političtí pozorovatelé, určitým problémem je, jak se vymezil v průběhu rakouských prezidentských voleb vůči jejímu pozdějšímu vítězi jeho český protějšek.

Kampaň pře druhým kolem prezidentské volby v Rakousku. Na plakátě kandidát Alexander Van der Bellen |foto: Vojtěch Berger

Ten otevřeně prohlásil, že fandil Bellenovu protikandidátovi Norbertu Hoferovi, kterého přijal na pražském Hradě, protože nemá rád Stranu zelených, jejímž představitelem byl po léta Alexander Van der Bellen.

Ten se ve své politické kariéře vždy kladně vyslovoval pro spolupráci s Českou republikou, a to zejména i v citlivé době, kdy se jednalo o jejím přijetí za člena Evropské unie. Odmítal především snahu, aby Rakousko vetovalo přijetí ČR až do doby, kdy zruší tzv. Benešovy dekrety a odstaví Temelínskou jadernou elektrárnu.

Odmítal vydírat Českou republiku a vstoupil do Fóra pro česko-rakouský dialog, jehož cílem bylo překonávat pocity vzájemného nepřátelství a diskusí řešit vzniklé problémy. Vše tedy nasvědčuje, že dojde k pozitivnímu výsledku jeho připravované pražské návštěvy a že případné animozity budou v jejím rámci překonány.