Richard Seemann: Německo dodá zbraně Kurdům
Koncem týdne v Německu oznámili vedoucí poslaneckých frakcí velké koalice unionistů a sociálních demokratů, že se dohodli svolat na 1. září mimořádné zasedání Bundestagu k rozpravě o dodávkách zbraní Kurdům v severním Iráku.
Stalo se tak poté, co spolková kancléřka Angela Merkelová oznámila svou připravenost k tomuto tématu zaujmout kladné vládní stanovisko po široké diskusi na německé politické scéně.
Německá vláda je však vázána 14 let starým usnesením Bundestagu, které prosadila tehdejší rudo-zelená koalice. To zakazuje exporty zbraní do zemí, které jsou zataženy do ozbrojených konfliktů. Vyjmuty jsou pouze ty, kteří spadají pod 51 článek Charty OSN o napadení jiným státem, což se však netýká Iráku, protože zde probíhá občanská válka.
K tomu, aby vláda mohla uvolnit zbraně ze skladů Bundeswehru, jak se již v zásadě svým usnesením rozhodla, bude potřebovat parlamentní mandát.
Vládní prohlášení, která žádá poslance, aby přijali pozitivní stanovisko, přednese spolková kancléřka. Ta však jednoznačně vyloučila nasazení Bundeswehru. Možné vyslání poradců však nevylučuje. Ani informaci tisku, že vykoupila od muslimského Islámského státu 27letého nejmenovaného muže, Merkelová nedementovala.
Zelení a strana Levice proto obnovili svou kritiku spolkové vlády za její snahu získat mandát k exportu zbraní.
Zelená viceprezidenta Bundestagu Karin Rothová vládu obviňuje, že se snaží zneužít kritickou situaci Kurdů, aby mohla prolomit zbraňové tabu a změnit dosavadní pacifistický směr německé zahraniční politiky.
Předsedkyně nejsilnější opoziční strany postkomunistické Levice Katja Kippingová se dovolává, že k tomu neexistuje v novodobých německých dějinách žádný precedens, aby se z armádních skladů posílaly zbraně do válečných oblastí.
Sociálně demokratická ministryně práce Andrea Nahlesová souhlas podmiňuje tím, že německé dodávky zbraní do severního Iráku musí zůstat výjimkou. Její stranický kolega ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier zdůraznil, že německá zbraňová pomoc se uskuteční ve spolupráci se spojenci.
Důvodem je nebezpečí vzniku válečného požáru, který hrozí zhroucením iráckého státu. Taková katastrofa by bezprostředně zasáhla přímo Evropu, a tím i Německo se zničujícími následky, varoval spolkový ministr zahraničí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.