Richard Seemann: Němci se distancují od Sýrie

Tím se diskuse o možném připojení k úderu proti syrskému režimu stala nebezpečným tématem volebního boje pro vládní černo-žlutou koalici. Podle aktuálního průzkumu jasná většina německého obyvatelstva odmítá jakoukoliv intervenci v této otázce. Pro účast se vyslovilo 36 procent dotázaných, 62 procent je proti. Spolková kancléřka Angela Merkelová sice kritizuje Rusko a Čínu, že se staví proti jednotnému postoji Rady bezpečnosti, ale Německo se nepřipojí jako Francie k vojenské spoluúčasti.

Poté co se Německo zdrželo hlasování v Radě bezpečnosti OSN k leteckým úderům proti Libyi, to nebylo překvapující. Vládní mluvčí Steffen Seibert oznámil, že „vojenské angažmá nebylo nikdy předpokládáno“. Podobně se tak předtím vyslovil i spolkový ministr zahraničí Guido Westerwelle za koaliční liberály. Kandidát na kancléřský úřad za sociální demokracii Peer Steinbrück prohlásil, že je „nutno učinit vše, aby se došlo k politickému řešení“. Vyslovil se pro 72hodinové příměří, při kterém by mělo být zahájeno jednání za účasti Ruska. Současně varoval, aby syrská krize znehodnotila úlohu Spojených národů.

Zahraničně politický mluvčí sociálně demokratické parlamentní frakce Rolf Mützenich stále ještě vidí možnost změny ruského postoje, pokud by inspekce OSN potvrdila použití plynu. Moskva přece nemůže mít zájem na destabilizaci regionu a to navíc prostřednictvím chemických zbraní. Odmítavý postoj veřejnosti však ukazuje jak citlivé je toto téma pro současnou vládní koalici před nastávajícími parlamentními volbami 22. září. Musí zaujmout takovou pozici, aby si proti sobě nepostavila podstatnou část voličů včetně svých dosavadních přívrženců.

Na základě nedělního Deutschlandtrendu poklesl náskok úřadující koalici unionistických stran a liberálních Svobodných již jen o jediný bod před opozicí vedenou sociálními demokraty. S 46 proti 45 body oba tábory zaujímají prakticky stejnou pozici. Unionistické strany mají sice 41 procent, ale liberálové pouhých pět. Proti nim stojí sociální demokraté s 26, zelení s jedenácti, strana Levice s osmi. Ostatní neparlamentní strany devět procent a zde ještě by právě mohlo dojít k rozhodujícímu přesunu pro většinu. Vývoj postoje k situaci v Sýrii se tak může stát rozhodujícím činitelem, kdo bude vládnout po volbách v Berlíně.