Řezání střechy
Doufejme, že dnes některá z našich televizí pošle kameramana na hraniční přechod do Rakouska u Přední Výtoně na Českokrumlovsku. Rakouský hoteliér tam totiž bude uřezávat dvacet centimetrů ze střechy, která narušuje státní hranici. To je událost, o které nestačí si přečíst, anebo o ní slyšet. Je to třeba vidět, protože se jedná o absurditu překonávající lidskou představivost. Soudě podle publikovaných informací, se od Rakušana, který postavil hotel v těsné blízkosti státní hranice, nejednalo o žádnou schválnost. Vycházel z rakouských map, které se posléze ukázaly být nepřesnými. Stavěl s požehnáním úřadů v dobré víře, že má metr a čtvrt rezervu, ale není mu to nic platné.
Společná česko-rakouská hraniční komise dospěla k názoru, že stavba zasahuje do metrového ochranného pásma, čímž je porušena mezinárodní smlouva o státních hranicích a soud vyhověl českému požadavku, že přesah, rozuměj část střechy, musí být odstraněn. Na to, že se případu dva roky věnovala řada politiků a právníků, není asi výsledný verdikt oslavou zdravého rozumu.
Ten totiž velí konstatovat něco ve smyslu "stalo se" a mávnout nad těmi dvaceti centimetry rukou. Tím by ale, zdá se, nenapravitelně utrpěla prestiž diplomatů. Mají nejspíše za to, že velkorysost není na místě, neboť by vznikl nebezpečný precedens a ze státní hranice bychom brzy měli holubník. Záběry na uřezávání střechy by pomohly posoudit, zda můžeme být pyšní na vítězství naší diplomacie nad rakouským hoteliérem, anebo zda nám to vítězství má připadat trapné. Střecha bývá zakončená okapem a jde o to, zda se po amputaci přesahu podaří klempířům nově osadit rýny v Rakousku. Třeba to vyjde a nebudeme kvůli našim úředníkům za pitomce.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
