Řezáč byl za totality jedním z nejmocnějších literátů v zemi. Podílel se totiž na čistkách v řadách spisovatelů
Václav Řezáč byl do roku 1989 každému školákovi povinně známý: šlo o jeho romány Nástup a Bitva. Hlavně Nástup je zručně napsanou agitkou z doby osidlování pohraničí. Víc pozornosti by si ale Řezáč zasloužil kvůli své předválečné dětské a válečné psychologické próze.
Mezi spisovateli ale neblaze proslul svým literárním funkcionařením ve službách komunistů. Ve spolupráci s Janem Drdou hned po květnu 1945 totiž organizovali čistky v řadách Syndikátu českých spisovatelů.
Stejné ale ještě horlivěji si pak oba zopakovali po únorovém puči v roce 1948. Odměnou jim byly prebendy: po krátkém národním správcování u firem Borový, ELK a Máj se stal Řezáč ředitelem nakladatelství Československý spisovatel, které jejich sloučením vzniklo. Byl tedy jedním z nejmocnějších literátů v zemi.
Jeho životní příběh připomínají publicisté Pavel Hlavatý a Jan Sedmidubský. Na webu jen do 5. července 2023.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
