Retroviry mohou způsobovat sklerózu
Typ sklerózy, u kterého pacient postupně ochrne, mohou mít podle nové studie na svědomí retroviry.
Amyotrofická laterální skleróza (ALS), známá také jako Lou Gehrigova choroba, patří mezi neurodegenerativní onemocnění. Postiženým lidem odumírají nervové buňky, které ovládají kosterní svalstvo, což vede k postupnému ochrnutí a smrti. Asi 20 % případů je genetického původu, u ostatních vědci příčinu neznají.
Ve vzorcích krevního séra pacientů se sporadickou formou choroby se dříve našly molekuly enzymu reverzní transkriptázy, který vytvářejí retroviry jako například HIV. Vědci je však nedokázali připsat žádnému konkrétnímu viru, což vedlo k pochybám o úloze retrovirů v rozvoji onemocnění. Nová studie z Lékařského institutu Johna Hopkinse však naznačuje, že „retrovirová stopa“ byla správná.
Vědci porovnávali mozkovou tkáň pacientů, kteří zemřeli v důsledku amyotrofické laterární sklerózy, rakoviny a dalších nemocí i nehod. Hledali přitom specifické molekuly mRNA, které svědčí o přítomnosti aktivních retrovirů. Ve vzorcích pacientů s ALS a dalšími chronickými chorobami objevili mRNA retroviru K (HERV-K), který svou dědičnou informaci propašoval do lidského genomu před několika tisíci lety. Zdá se však, že u lidí s amyotrofickou laterální sklerózou tento „podpis“ pochází z jiných míst genomu a vyskytuje se v jiných částech mozku než u pacientů s rakovinou a dalšími podobnými chorobami. Vědci se proto domnívají, že retrovirus K může být oním hledaným viníkem amyotrofické laterální sklerózy.
Zdroj: John Hopkins Medical Institution, Annals of Neurology
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.