Reformy začnou v létě

8. březen 2007

Vláda Mirka Topolánka tvrdí, že pokud se jí nepodaří prosadit reformy, tak raději skončí. Nakolik tato slova myslí vážně, o tom se občané budou moci začít přesvědčovat patrně v létě. To má kabinet schválit první reformní zákony, které potom mají zamířit do poslanecké sněmovny.

0:00
/
0:00

Pokud by šlo všechno hladce, na začátku podzimu by mohla být vláda vystavena konfrontaci s opozicí při hlasování o jednotlivých normách. Alespoň takovýto plán představil kabinet v těchto dnech.

Vzhledem k tomu, že se ve sněmovně opírá o křehkou většinu, může být střet nad reformami hodně zajímavý a může vyústit ve vládní neúspěch. Pokud totiž nemá jít pouze o hru se slovy, tak bude muset vláda učinit řadu nepopulárních kroků. Jakých, to jasně naznačují slova ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase. Ten připustil, že jedním z hlavních důvodů špatného stavu veřejných financí je nárůst sociálních výdajů. Řeč je o předvolebních populistických krocích typu zvyšování porodného, mateřské, nebo vyšší valorizace důchodů než odpovídá vývoji inflace.

Zkrátka pokud vláda nehodlá i nadále roztáčet spirálu zadlužení, bude muset začít šetřit. Což mimo jiné bude znamenat větší adresnost sociálních výdajů a v některých případech i snižování jejich výše. To se neobejde bez změny příslušných zákonů. A tady může narazit kosa na kámen. Sociální demokraté nebudou mít asi zájem vládní návrhy podpořit, o komunistech ani nemluvě. Rozhodovat by tak mohli nezařazení poslanci Pohanka a Melčák. Jak se zachovají, to nelze dopředu odhadnout. Navíc jejich hlasy by sehrály rozhodující roli až v případě, že by se hlasování zúčastnilo všech dvě stě poslanců. Zároveň by muselo být zřejmé, že pro návrhy budou hlasovat všichni koaliční poslanci.

To však není stoprocentní. V řadách občanských demokratů se totiž ozývají hlasy, že není taktické nejprve razantně škrtat výdaje a až pak snižovat daně. Takovýto názor zastává především Vlastimil Tlustý. Argumentuje tím, že výrazné snížení daní by ještě více pomohlo rozhýbat ekonomiku, což by se promítlo do výrazně vyšších příjmů a tím pádem by snižování výdajů nemuselo být tak razantní. Další občanští demokraté k tomu dodávají, že ODS patří resort práce a sociálních věcí. Takže případné výrazné zásahy do sociálního systému by se mohly negativně promítnout do popularity občanských demokratů v očích voličů. Zkrátka Mirek Topolánek zůstává i nadále ve složité situaci. Se slabou vládou bude jen těžko prosazovat slibované razantní reformy. Po nich navíc není masivní poptávka mezi českou veřejností. Kabinet má "smůlu" v tom, že se české ekonomice už delší dobu velmi dobře daří. Ruku v ruce s tím roste životní úroveň. O tom ostatně vypovídají i právě zveřejněná čísla o výši průměrné mzdy. Ta překročila hranici 20 000 korun. Tedy sumu, kterou kdysi sliboval pro začátek nového století tehdejší předseda ODS Václav Klaus. Ve svém odhadu se tak zmýlil zhruba o sedm let.

To samozřejmě není podstatné. Většina lidí stejně žije spíše přítomností než budoucností a neslyší varovná slova, že by mohlo být za pár let hůř. Proto politici jen velmi neradi prosazují nepopulární reformní kroky. Bude tudíž zajímavé sledovat, s čím skutečně kabinet v létě vyrukuje. Pokud pouze s náznakem reformy, začne se schodek státního rozpočtu na příští rok přibližovat hranici dvou set miliard korun. Což by politikům nemělo být jedno. Z tohoto úhlu pohledu by tak mezi vládou a sociální demokracií přece jenom mělo dojít ke shodě, která by zaručila, že projdou alespoň takové zákony, které nezdravý vývoj státních financí razantně otočí směrem ke snižování schodku. Zatím však nic nenasvědčuje tomu, že se tak stane. A pokud by přece jenom legislativní změny prošly, není zaručeno, že je vláda stihne prosadit tak, aby se promítly už do podoby státního rozpočtu na příští rok.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .

autor: Petr Hartman
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.