Reforma pro chlapy

Vnějším znakem, že věci se obrací k lepšímu, je fakt, že ministr obrany Miroslav Kostelka dopsal svou armádní reformu a předal ji k připomínkám ostatním resortům. Počátkem listopadu by návrh měla schválit vláda. Sám ministr skromně prohlašuje, že reforma není až tak úplně nová. Materiál vznikl úpravou reformy, kterou vláda schválila již loni v listopadu Kostelkovu předchůdci, ministru Jaroslavu Tvrdíkovi. V této skromnosti je zároveň naděje i hrozba.

Nadějný je fakt, že Kostelka nechce objevovat Ameriku. Velkolepé, ve skutečnosti ale spíše megalomanské Tvrdíkovy vize znovu promyslel a přizpůsobil finančním možnostem České republiky. Normálně bude pokračovat v započaté práci, když odstranil některé chyby.

Zní to dobře, kritik by ovšem mohl okamžitě namítnout, jestli je něco takového vůbec možné. Nebyly nedostatky Tvrdíkovy reformy tak velké, že jejich likvidací se rozsype celý reformní plán?

Nový ministr vidí jako skutečnou chybu Tvrdíkovo přestřelení finančních možností. Původní plán reformy vycházel z představy, že vláda bude armádě dávat částku ve výši 2 celých 2 desetin procenta hrubého domácího produktu. Vláda svůj závazek na jaře upravila na rovná dvě procenta a bývá někdy obviňována, že právě tím reformu rozbila. Není to ale pravda, protože Tvrdíkovy výpočty budoucích příjmů vycházely ze zcela nereálných představ o vývoji HDP a vládní škrty na věci příliš neměnily.

Kostelka také budoucí stav armády omezil o třetinu a ne pouze o desetinu, jak by vyplývalo nových finančních mantinelů. V armádě zůstane 35 tisíc osob, z toho 7-8 tisíc civilních zaměstnanců. Bude mít tři brigády, z toho dvě mechanizované a jednu na ochranu proti biologickým a chemickým zbraním. Kromě toho ještě tři letiště, po jednom pro stíhačky, vrtulníky a dopravní letectvo.

Hodně peněz bude stát výzbroj, u značné části výdajů přitom lze říct, že budou hradit ne úplně promyšlené závazky z minulosti. Týká se to padesáti miliard, postupně splácených za sedmdesát podzvukových letadel L-159, a také deseti miliard, které musí podle smlouvy být zaplaceny za třicet modernizovaných tanků. Dalšími nákupy má být dvanáct nadzvukových stíhaček, které by se měly pořídit za nejvýše patnáct miliard, a stovka kolových transportérů, což bude opět výdaj v řádu několika desítek miliard. S tím vším bude česká armáda hájit zemi. Už tady se ukazuje slabina staronového plánu. K čemu tolik draze opracované a elektronikou vybavené oceli, když v rámci NATO asi nebude potřeba.

Severoatlantická aliance po české armádě nejvíc požaduje expediční vojska, schopná nasazení na všech možných světových bojištích, kde se bude bojovat proti režimům, podporujícím terorismus.

Během října by vláda měla schválit novou bezpečnostní strategii A také ona tvrdí, že pro bezpečnost země český voják udělá nejvíc, když zasáhne v konfliktech daleko od své vlasti. V rámci NATO se tedy ze zmíněných nákupů nejlépe použijí transportéry, tanky a letadla budou především pro parádu.

Kostelkova reforma chce připravit i vojáky, které bude možné alianci nabídnout. Měly by jich být tři tisíce. Ti budou v armádě nejdůležitější, účelem ostatních vojsk bude především poskytnout elitním jednotkám zázemí.

Kvalitní vojáky armáda získá v rámci profesionalizace, která by měla proběhnout do roku 2006. Kostelka tedy drží Tvrdíkův termín. Právě tato operace bude pro armádu nejdůležitější a na tom, jak dopadne, bude záležet úspěch celé reformy.

Proto je na pováženou, když i noví reformátoři sledují Tvrdíkem stanovenou linii. Tvrdík je špatný ekonom, o tom už se ví. Byl snad lepší personalista? Unáhlená profesionalizace znamená rychlou výměnu kádrů a co když čeští vojáci během toho přijdou o své kompetence? Obavy jsou na místě už z toho důvodu, že profesionalizace probíhá pod silným politickým tlakem a vojáci se mu ani nesnaží čelit, protože od politiků čekají co nejvíce peněz na nové zbraně. Vojáci a spolu s nimi ministerstvo obrany prošli za letošní rok třemi fázemi - nejdříve nadšení, pak deprese, teď znovu nadšení. Věřme, že přitom zbyl čas na racionální úvahu. Protože bez ní přijdou znovu pochybnosti a reforma opět skončí na mrtvém bodě.