Referendum o vstupu do Evropské unie

Vláda se však rozhodla a domnívám se, že správně, uspořádat před referendem kampaň, která by občany více o Evropské unii informovala. Zároveň pochopitelně doufá, že kampaní se zvýší i procento příznivců vstupu, aby při referendu jejich počet bezpečně převládl a aby nebyly zmařeny všechny dosavadní gigantické přípravné práce při schvalování všech projednávaných kapitol při přibližování Českého státu s Evropskou unií.

Dle informací tisku byl každý ministr pověřen premiérem, aby ve svém resortu upozornil na témata, která by v jeho hájemství názorně přesvědčovala o výhodách vstupu České republiky do unie. Sám premiér považuje účast v kampani za svou povinnost a ministerstva by měla poskytnou odborníky i pro centrálně řízenou kampaň, kterou provádí Ministerstvo zahraničí.

To má vyhrazeno dle schváleného rozpočtu na kampaň dvě stě milionů korun, ale jak tvrdí ředitelka komunikační strategie tohoto úřadu, mající organizaci kampaně na starosti, vyjdou s uvedenou částkou jen o odřenýma ušima. Pro názornost: pouze udržování regionálních informačních středisek, která mají být odpovědna za informování občanů mimo velká města, bude stát zhruba dvacet milionů ročně.

Na nejintenzivnější části kampaně, jež by měla šest týdnů před referendem, se však prý v žádném případě šetřit nebude. Ta by měla sestávat z televizních a rozhlasových spotů a billboardů. Televize a rozhlas by měly oslovovat podle posledního rozhodnutí vlády především venkov a sociálně slabší skupiny obyvatel. Měly by vyvracet zejména obavy ze zvyšování cen, obavy ze zaplavení podnikatelů přebytečnými europravidly a ze ztráty pracovních příležitostí. Poněkud delikátním prvkem celé agendy je zveřejňování a propagování nesouhlasných názorů se vstupem republiky do unie.

Nesouhlasným názorům se dostalo například určité podpory i v dřívější kampani s kandidátských zemí před jejich vstupem do unie a prezentace odpůrců nemá být vyloučena ani z kampaně v České republice, jakkoliv se to zdá být kontraproduktivní. Kontraproduktivní totiž v tom smyslu, že vláda, která usiluje o vstup do Evropského společenství a vynaložila, i když věru v tomto směru nemalé finanční částky, bude materiálně podporovat i úsilí právě opačné. Nechť je to zaznamenáno tedy jako projev občanské velkorysosti a nemalé tolerance k názoru protivníka, zejména s ohledem na ony zmíněné odřené uši, má-li totiž ministerstvo vystačit s určenou rozpočtovou částkou.

Jak sděluji Lidové noviny, uzavřelo ministerstvo koncem ledna soutěž pro neziskové organizace, které měly zájem podílet se na kampani formou lokálních projektů. Možnost získat peníze ze zvláštního fondu k tomu vyčleněnému měly organizace souhlasných i nesouhlasných proudů. Jejich požadavky ale značně převyšovaly nabídku. Z fondu bylo na tento druh kampaně i antikampaně vyčleněno zatím sedm milionů korun.

Jen extrémně pravicová Národní strana však požadovala pro svou antikampaň osmatřicet milionů, občané proti Evropské unii milionů pětadvacet a ne o mnoho méně Eurskeptická alternativa. Ta však ještě krátce před uzávěrkou soutěže odhadovala své požadavky ve výši pěti až deseti milionů korun. Názorová orientace mnohých projektů není navíc z přihlášek zřejmá. Ke klasickým ekonomickým, právním a sociálním unijním tématům přibývají v poslední době i informace z prací Evropského konventu, zabývajících se návrhem Ústavy Evropské unie.

V ní vzbudil největší pozornost článek dvě navrhované Ústavy o společně sdílených hodnotách unie. V něm našel sice místo zřejmě v souladu s liberálními politickými principy, cituji dle Lidových novin: "respekt k lidské důstojnosti, svobodě, demokracii a vládě práva". Konec citátu. Ne však odkaz na Boha či křesťanské dědictví, jak požadovali zástupci Itálie, Německa, Polska a Slovenska.

Na text článku zareagoval ostře též Vatikán. Není však pravděpodobné, že by ve značně sekularizované české společnosti byly právě proti zmíněnému článku vzneseny zásadní výhrady. Stín pochybností vzbuzuje rozhodnutí odpovědného útvaru Ministerstva zahraničí odvysílat většinu televizních spotů na Nově. Ředitelka komunikační strategie ministerstva však argumentuje tím, že je třeba reagovat na skutečnost, že Nova má největší sledovanost.

Nově se má totiž dostat zhruba šedesáti procent ze čtyřiceti milionů, vyhrazených na spoty, kdežto veřejnoprávní České televizi a Primě má připadnout zhruba po dvaceti procentech. Snad se tedy opravdu jedná jen o toto profesní hledisko.