Referendum na Kypru dopadlo podle očekávání

Dvojité referendum na Kypru dopadlo podle očekávání. Severní, turecká část řekla "ano" plánu OSN na sjednocení ostrova. Jižní, řecká část řekla ale rázné "ne", a to celý plán zhatilo. Zatím není úplně jasné, zda jenom dočasně, nebo nadobro. Proti hlasovalo totiž neuvěřitelných 75% voličů, což může podlomit nohy budoucím snahám.

Podle domácích pozorovatelů by se dalo ještě něco vymyslet v případě těsného výsledku. Až do prosince je čas. Právě tehdy má totiž Brusel oznámit Turecku, zda a kdy s ním otevře přístupová jednání. Nyní vznikl tak trochu začarovaný kruh, protože jednou z hlavních podmínek bylo vyřešení kyperské otázky, a to se nepodařilo nikoliv kvůli Turecku, ale kvůli kyperským Řekům. Ankara se teď snaží vytěžit ze situace maximum a předesílá, že žádné opakování referenda podporovat nebude. Nebude ani uvažovat o stažení 35 000 vojáků z ostrova.

Evropská unie neskrývala nad referendem zklamání. Má pocit, že kyperští Řekové udělali vyložený podraz. Jejich představitelé slíbili podporu sjednocení, ale v kritickém okamžiku změnili postoj. Jejich vlastní vstup do unie byl přitom v té době už jistou věcí. Komisař pro vnější vztahy Chris Patten to přirovnal k situaci, kdy lidé sedí u stolu a chovají se nevhodně: "my jsme jim podali šlehačku a oni nám odmítli podat koláč".

Komisař pro rozšíření Guenter Verheugen šel ještě dál a prohlásil, že kyperští Řekové se dostali do unie za cenu podfuku. Jedovatě k tomu přidal poněkud problematickou úvahu, podle níž bohatí vlastníci hotelů na jihu nechtěli rozvoj turistického ruchu na severu ostrova, protože vědí, že sever je atraktivnější.

Co se lidí v Bruselu nejvíc dotklo, nebyl snad ani samotný výsledek referenda v řecké části ostrova, jako spíš to, že tamní prezident Tassos Papadopulos slíbil podporu a potom hodil sliby za hlavu. Nyní je otázka, zda bude mít odvahu k dalším překážkám, například až unie zruší embargo na obchod s tureckou částí ostrova a uvolní pro ni plánovaných 250 milionů eur.

Bude Papadopulos nadále opakovat, že Severokyperská republika je nelegální pseudostát, a proto se k ní nelze chovat jako k normální zemi? Pokusí se vysvětlit, v čem byla pátá verze plánu OSN tolik jiná, než verze předchozí, že tak náhle změnil postoj? Bude argumentovat tím, že doposud to byli vždy kyperští Turci, kdo pokusy o sjednocení zmařil?

Co se zatím očekávat nedá, je oficiální uznání Severokyperské turecké republiky. V tomto směru dá ještě Evropa (a zřejmě i Turecko) šanci sjednocení ostrova. Představitelé Bruselu tvrdí kyperským Řekům, že tak dobré podmínky už nikdy nevyjednají. Řekové si to ale nemyslí. Mají pocit, že návrh jim nedával plná práva na návrat do starých domovů, ani dostatečné bezpečnostní záruky.

Rozšíření unie bude každopádně poznamenáno nepříjemnými pocity. Faktem ale je, že Kypr nebude jediným členem, který má problémy. Na Slovensku se málem stal hlavou státu Vladimír Mečiar, Litva odvolala prezidenta kvůli vztahům s mafií a Polsko ztratí hned po vstupu nynějšího premiéra. Noví členové jsou vesměs křehké demokracie, i když mají cenné zkušenosti z dlouholetého budování komunismu. Kypr se obešel bez komunismu, ale jinak se vcelku dobře zařadil.