Recyklované plasty a daktyloskopie

Otisky prstů si zachovávají svůj význam i v éře forenzní molekulární biologie, díky které mohou kriminalisté identifikovat osoby z místa činu na základě molekul DNA a dalších biologických materiálů. Moderní metody snímání otisků prstů byly vypracovávány od 70. let minulého století.

Kriminalisté analyzovali vlastnosti širokého spektra porézních i neporézních materiálů a na základě toho sestavili manuály, které doporučují nejvhodnější postup sejmutí otisku z určitého povrchu. Tyto techniky pak byly později obohaceny ještě o laserové skenování nebo metodu, která umožňuje sejmout otisk z vystřelené nábojnice.

I ty nejmodernější metody však podle článku na stránkách New Scientist budou muset kriminalisté mírně modifikovat. Důvodem jsou recyklované plasty, které se objevily v několika posledních letech a dnes jsou součástí téměř všech polymerů, které se lidem dostávají do rukou.

Tradiční plasty byly vyrobeny z jedné či dvou základních polymerových jednotek. Recyklované plasty jsou naproti tomu pestrou směsí různých molekul, která může mít zcela nepředvídatelné povrchové vlastnosti. Snímání otisků prstů z takových materiálů pak není rutinní záležitostí, ale dost náročným úkolem.

Odborníci z amerického Fingerprint and Footwear Forensic Programme nyní aktualizují metody snímání otisků prstů. Doufají, že už za šest měsíců budou moci kriminalistům představit nové manuály daktyloskopické práce s recyklovanými plastovými výrobky.