Řecko zvolilo levici

A naopak socialistická strana Pasok se ještě nikdy neradovala z tak výrazného vítězství. Díky zvláštnímu volebnímu systému, který vítězovi automaticky přidá čtyři desítky křesel, bude mít Pasok v parlamentu nadpoloviční většinu křesel. Mezi třemi stovkami poslanců bude naopak jen 90 zástupců dosud vládnoucí Nové demokracie.

Její předseda Kostas Karamanlis velmi rychle svou prohru uznal. Předsedovi vítězů poblahopřál, a zároveň oznámil, že hodlá rezignovat na post předsedy své strany. Prý svolá zhruba za měsíc mimořádný sjezd Nové demokracie, který vybere jeho náhradníka. V tomto ohledu se Karamanlis zachoval zcela bezvadně. Sám přitom dvakrát za sebou své straně vyhrál volby, ty poslední před dvěma lety. Když se ale Řecko dostalo do vážných hospodářských potíží, prohlásil, že chce tvrdé reformy a pro ně prý potřebuje nový mandát. Jak mu odpověděli jeho voliči však už víme. Samotný Karamanlis se domnívá, že jako premiér neudělal žádnou velkou chybu. Tvrdí, že škrty a tvrdý ekonomický přístup je to, co Řecko momentálně potřebuje, ale že v jeho zemi prý se s takovým příslibem volby nevyhrávají.

Je pravda, že Řecko bylo tvrdě postiženo hospodářskou krizí. Jeho ekonomika není příliš silná ani rozvinutá, a hlavní příjmy rozpočtu pocházejí z turismu a z lodní dopravy. Oba tyto obory pod tlakem světové krize značně utrpěly, s čímž národní vláda nemohla moc dělat.

Byly tu však i jiné důvody, proč se voliči k Nové demokracii postavili zády. Předchozí vlády v rukou socialistů vládly do roku 2004 nepřetržitě dvacet let, a nechaly se během této doby značně zkorumpovat. Nová demokracie opo svém vítězství slibovala, že s tím něco udělá. Zdá se však, že i pravici se v nepotistickém systému zalíbilo, a v uplynulých letech Řekové skřípali zuby nad několika velkými skandály.

Řekové také nebyli příliš spokojení s tím, jak vláda pracovala, a to nikoli jen proto, že dělala tvrdá opatření. Kabinet například nebyl schopen vyvinout efektivní a energickou pomoc postiženým během katastrofálních požárů posledních několika let. Řecko čelí nejen velkým hospodářským problémům, ale také čím dál větší ilegální imigraci a rovněž neřešeným problémům ve školství. Zejména mladí Řekové také nezapomínají na smrt patnáctiletého chlapce, který koncem loňského roku zahynul rukou policisty při násilných protestech levicové mládeže v ulicích velkých měst.

Karamanlisovu Novou demokracii tedy u kormidla vystřídá Papandreova Panhelénská socialistická strana PASOK.

Jméno Papandreu je i v Evropě dobře známo, protože již otec i děd současného předsedy socialistů byli v minulosti řeckými premiéry. Jorgos Papandreu, zatím nejmladší z tohoto rodu, je sedmapadesátiletý politik, který vyrůstal a studoval v Severní Americe a Švédsku, a díky tomu do jinak velmi uzavřené řecké politiky vnášel nové pohledy.

Samotný Papandreu byl od roku 1999 do roku 2004 ministrem zahraničí. Do jeho éry spadalo i vítězství v boji o získání pořadatelství Olympijských her v Athénách, a také zlepšení vztahů s některými sousedy. Řecko totiž nevycházelo příliš dobře s většinou z okolních zemí, ať už mluvíme o mocném Turecku, a nebo bezmocné Makedonii - tedy Bývalé jugoslávské republice toho jména. Díky němu se zlepšily i komplikované vztahy s Bulharskem, Albánií nebo tureckou částí Kypru.

Nyní Pasok pod vedením Papandrea zaznamenal velký úspěch, který bude moci uplatnit nejen v zahraniční, ale zejména domácí a hospodářské politice. Jeho pravicoví odpůrci tvrdí, že zvítězil proto, že, jak se vyjádřil poražený Karamanlis, slíbil všechno všem. Socialisté prý vedli velmi populistickou a nezodpovědnou kampaň.

Řecko je ovšem nyní v situaci, kdy bude potřeba značně přibrzdit ve veřejných výdajích. Řecko má skoro trojnásobný deficit veřejných financí než kolik mu povoluje eurozóna. Ještě tento měsíc by Athény měly Evropské unii oznámit, jak tuto otázku hodlají řešit. Očekává se, že požádají o další čas na řešení problému.

Papandreu však také slibuje, že bude řeckou ekonomiku modernizovat, a chce, aby se jeho země stala lídrem v oblasti ekologické politiky, zejména využívání sluneční, větrné a geotermální energie.

Jedním z jeho úkolů bude poprat se s mnohem prozaičtějším problémem, totiž s neduhem, který stál dosavadní vládu její pozice, tedy rozsáhlou korupcí, nepotismem a politickou patronáží.

Je však možné, že nespokojení voliči od Pasoku ani jeho předsedy v tomto ohledu zase tolik nečekají. Podle výzkumu Eurostatu asi 85 procent Řeků tvrdí, že tak jako tak nevěří ani jedné z obou velkých politických stran.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .