Recepty proti nudě

Společnost se musí bránit, jenomže když najde recept, jak ochránit vlaky, vymyslí nudící se vandalové jinou nebezpečnou zábavu. Podle psychologů potřebují změnu. Řečnická otázka, kam tento svět spěje, ani povzdechy typu "to když my jsme byli mladí" nic neřeší. Rebelie, které provozují mladiství, odpovídají době, ve které se nudí. Není překvapivé, že v éře organizovaného zločinu a brutálního terorismu, navíc v prostředí chudém na pozitivní vzory, se děti nudí drsně. Spíše je zvláštní, že těch kriminálních aktivit, které známe z televizní obrazovky, není víc. Daleko častější jsou případy dětí a mladistvých, kteří betonové obrubníky na koleje nekladou a z důvodů, na které psychologové kupodivu nejsou tázáni, se nenudí.

Možná by pátrání po příčinách různých deviací bylo úspěšnější, kdybychom hledali z tohoto druhého konce. Jak je možné, že většina mladé populace se nejeví být ovlivněna brutalitou, kterou prý dospělí požadují v médiích? Co když většina těch slušných dětí tuší, že cesta, kterou se vydaly starší generace, je slepá? Není nakonec výrazem dětského vzdoru to, že odmítají po vzoru dospělých (a teď to bude prosím metafora) nastražovat betonové sloupy na koleje? Pouhá hypotéza, samozřejmě, ale kdyby se potvrdila, třeba by se pár dospělých k takové pozitivní rebélii přidalo. Děti jsou dobrý vzor.