Reakce na komentář Jana Klesly

Původní komentář Jana Klesly

Zatímco ve většině evropských zemí se dohadují, jak naložit s moderními konkurenty taxíků jako je americký Uber, slovenská vláda se rozhodla pro radikální řešení.

Do parlamentu posílá zákon, který úplně uvolní pravidla pro všechny taxikáře, ať už stojí na ulici, nebo si je zavoláte přes aplikaci v chytrém telefonu. Žádné povinné taxametry, nebo v době mobilních aplikací úplně zbytečné zkoušky z místopisu. Jediný ústupek stávajícím taxikářům jsou povinné žluté svítilny na střeše.

K vládě Petra Pellegriniho tak můžeme mít řadu často velmi oprávněných výhrad, jedno se jí ale upřít nedá: v digitalizaci je Bratislava výrazně napřed. Rozhodně tedy před tím, co předvedla její rodačka Adriana Krnáčová v čele Prahy. Jarní stávky taxikářů si ještě živě pamatujeme.

Slovenský premiér ostatně sám v předchozí Ficově vládě zastával post vicepremiéra pro informatizaci. Ministr financí Peter Kažimír byl také jeden z prvních v Evropě, kdo přišel s plánem, jak zdanit internetové platformy. Jako je právě Uber, Airbnb, ale také třeba Google, nebo Facebook. A především - daří se mu ho prosadit.

Uvolnění regulace a otevření trhu

Naše Ministerstvo dopravy sice také připravilo uvolnění pravidel pro všechny taxi, než ho ale pošle poslancům, čelí ostřelování ze všech stran. Především od taxikářské lobby v čele s českým taxidispečinkem Liftago, kteří se snaží vymyslet všemožné překážky proti nové konkurenci. Nejde přitom zdaleka jen o to otevřít dveře Uberu, ale hlavně estonskému Taxify, německému Mytaxi, nebo třeba španělskému Cabify.

Uvolnění zastaralé regulace a otevření trhu konkurenci je jediná cesta, jak snížit cenu taxíků, zvýšit jejich kvalitu a hlavně odstranit z cest pověstné žluté piráty silnic. Každý zákazník ať si vybere, jakým autem a za kolik se chce svézt. Obrana stávající taxislužby je tak jen politický tah, často tlačený nejrůznějšími zájmy. Shodli se na tom Češi, Maďaři, Chorvati i Poláci minulý týden na debatě Evropského liberálního fóra ve Slovinské Lublani.

V Budapešti prý šlo dokonce o vazby taxislužeb na ministry Orbánovy vlády. Jeden z místních významných podnikatelů třeba vlastní jedinou autorizovanou lakovnu pro taxíky. A není tedy překvapení, že všechny tak musí být v metropoli nad Dunají povinně žluté.

Taxi jsou ale velké téma i v našem hlavním městě. Nepoctiví taxikáři Prahu nechvalně proslavili po celém světě a vysloužili si i zvláštví kapitolu v turistických průvodcích. Tím spíš je více než podivné, že se v pražské předvolební kampani téma taxikářů prakticky vůbec neobjevuje. A to ani z koaličních a dokonce ani z opozičních řad.

Reakce Ondřeje Krátkého ze společnosti Liftago

Jako jeden z účastníků digitální ekonomiky jsem neustále překvapen, jak moc lidem, kteří se vyjadřují k tématům souvisejícím s aktuální situací na trhu taxislužeb, nechybí zapálení, ale informace. Nejsme zastánci stávek, ani porušování byť zastaralých zákonů, proto neplodíme konflikty a neplníme tak titulky novin. Poslední názor Jana Klesly mě však přiměl reagovat.

Ve svém textu se pan Klesla věnuje tématu deregulace, konkrétně aktuální situaci na Slovensku, kde se vláda rozhodla pro uvolnění pravidel pro všechny taxikáře bez ohledu na jejich původ či „příslušnost“ k digitální platformě či klasické taxislužbě. Mimo jiné zmiňuje, že i naše Ministerstvo dopravy připravuje podobný koncept, nicméně čelí taxikářské lobby v čele s „českým taxi dispečinkem Liftago“,  který se snaží „vymyslet všemožné překážky proti nové konkurenci“. Ano, pokud pan redaktor považuje požadavek na zajištění vymahatelnosti zákona a zajištění rovných podmínek podnikání za kladení překážek, pak má samozřejmě pravdu. Mimochodem Liftago na rozdíl o taxi dispečinků nebo digitálních taxi alternativ dispečinkem není - nechává zákazníka řidiče vybírat a „neodešle” - od angl. dispatch - rovnou prvního.

V první řadě bychom se měli ptát, komu stávající situace nejvíce vyhovuje. Komu pomáhaly stávky taxikářů a kdo měl skutečnou motivaci k modernizaci zákonů. Tu v ČR dosud blokovaly právě zahraniční alternativní taxislužby. V případě jakýchkoliv pochyb jsem otevřen diskuzi se zástupci zmiňovaných alternativních taxislužeb – bylo by konečně jasno, proč jsou Slováci v legislativě rychlejší, byť ne dokonalí. Ale k věci.

Proč není tak jednoduché deregulovat a totálně liberalizovat pravidla?

První důvod je daňový - stát neví, kolik zde zahraniční alternativní taxislužby utrží a neumí je zdanit. Lokální pobočky u nás sice mají, ale hlavní příjmy z jízd tečou přes zahraniční pobočky. Navíc velká část generovaných příjmů v této „digitální” ekonomice plyne z pronájmů aut a to je čistý a šedý cash. Proto v připomínkách k novele silničního zákona navrhujeme kromě odpovědnosti platforem za prověřování řidičů také povinnost pravidelného předávání transakčních dat státu, nebo zachování taxametrů. Sami preferujeme první variantu, ale pokud to stát nedokáže, poradíme si i s taxametry jako dosud (naši konkurenti to umí také).

Druhý důvod je bezpečnostní - i za moderních pravidel v Londýně dostal Uber přes prsty za nespolupráci s policií při vyšetřování trestných činů nebo nedůsledné prověrky řidičů. Podle mých informací nespolupracuje Uber s policií ani v Česku, protože místní pobočka prý nemá na starosti přepravu jako takovou, jen její marketing. Zahraniční pobočka nereaguje. To je dalším důvodem, proč přimět platformy být lokálně odpovědné a zachovat prověrky a zkoušky řidičů.

Třetí důvod jsou zácpy. Pokud alternativní taxislužby praktikují cenový dumping, místo proklamované náhrady vlastnictví osobních automobilů nahrazují bohužel podle posledních studií spíše MHD. Podle odkazované americké studie 49 % až 61 % těchto alternativních jízd nahrazuje jízdu MHD či chůzi, zatímco náhrada jízd vlastním vozem je minoritní. To právě vede k rostoucím zácpám ve městech, proto naše platforma vytěžuje komerční řidiče (taxikáře), kteří již v ulicích jsou, a proto jsme do novely prosazovali ponechání prověrek licencí vozů i řidičů, aby měla města nadále přehled o počtech komerčních řidičů v ulicích a mohla včas reagovat.

Posledním příkladem je rovná konkurence. Česko se nemůže rozvíjet tak rychle, když umožníme zahraničním gigantům podnikat bez pravidel a lokálním subjektům dáme kouli k noze. Vymahatelnost je základním pilířem zákona a je také důvodem, proč se vozy alternativních taxislužeb i v moderních digitálních ekonomikách povinně viditelně označují. Všichni pak dodržují pravidla. Inovace se děje rychleji, pokud mohou inovovat všichni a ne jen giganti s rozpočty na placení pokut a soudů a bez motivace zlepšit pravidla pro všechny.

Liftagu se daří i za nefér podmínek a za těch rovných to bude jenom lepší. Ač bych chtěl, ne všechny naše návrhy k novele silničního zákona jsou „digitální”. Možná proto je pro jedovaté kritiky jednoduché Liftago a odsoudit za „taxikářské lobby”. Je to čistě proto, že nám předně chybí ten digitální stát, aby populární návrhy mohly být funkční. Liftago digitalizaci na rozdíl od konkurentů prosazuje. Proto do zákona navrhuje např. odesílání dat digitálních platforem státu nebo přispívá i k legislativě autonomního řízení.

Věřím, že zákonodárci nyní zváží nejen krátkodobý politický efekt populárních rozhodnutí, ale také dlouhodobou odpovědnost k české ekonomice, bezpečnosti a udržitelné dopravní situaci. Pozitivní přínosy digitální ekonomiky jsou jasné a okamžité. Ty negativní jsou dlouhodobé, ale dají se při znalosti problému ošetřit.

Následná reakce Jana Klesly

Vzpomínám smutně na dobu, kdy Liftago jako dravá technologická firma skutečně prosazovala změny a prorážela stojaté vody českého rybníčku.

Jejich překrucování reality dnes bohužel svědči o opaku. Když tvrdí, že chtějí vymáhat zákon, jde jim o vymáhání toho současného, který zabetonuje trh taxikářům. Komu jinému se také hodí Liftagem prosazované zachování taxametrů, které jsou v době aplikací s GPS, jež ukazují cenu předem, nástrojem minulosti. Však také jako jedna ruka vystupovali na pražském magistrátu loni v době stávky taxíků.

Když pak píše, že stát neví, jak alternativní taxislužby danit, nepochopitelně opomíjí, že se Uber dobrovolně přihlásil k EET, které je v této oblasti možná až překvapivě funkčním a užitečným řešením.

Další ohnutí faktů jsou pak požadavky na různé zkoušky, jako je (s existencí online navigací již nesmyslný) místopis. Ty opět nemají jiný důvod, než jen bránit současný stav a udržet tak vyšší ceny.

Liftago samo pracuje jen s taxikáři a narozdíl od estonského Taxify, německého Mytaxi, či amerického Lyftu a Uberu neotevírá širší nabídku nových řidičů a aut. Nesnese s nimi tedy bohužel srovnání. Stejně tak je to s označováním žlutými lampami, speciálními SPZ, či omezováním počtu taxilicencí.

Žádné kolony alternativních taxi se v Praze netvoří, takové příklady pochází z USA, kde mají neskonale horší MHD. Pokud má skutečně důkazy o cenovém dumpingu, šedých či černých platbách, nebo nějakém jiném porušování zákona, mělo by se Liftago obrátit na policii, respektive antimonopolní úřad. Pokud je známo, nikdy to neudělalo.

Konečně pak, rovná konkurence je cílem zákona, který připravili na Slovensku a který i u nás míří do vlády a parlamentu. Kdo do něj chce nastrkat různé překážky, speciality a specifika, jen bojuje za svůj byznys proti inovaci. Můžeme jen spekulovat, co je k takovému obratu vedlo, jestli strach z nové konkurence, nebo tlak investorů. Každopádně je velká škoda každého, kdo brání pokroku, místo aby na něm chtěl vydělat, a to ku prospěchu všech.