Razítko na chytrost

V čem to vězí, že se čeští politici nebyli s to během tolika let domluvit, z čeho a jak se bude na českých školách maturovat, aby jednotlivé zkoušky byly vzájemně srovnatelné?

Poslanci se nemohou domluvit především na smyslu a významu maturit. Česká společnost se během polistopadových desetiletí utvrdila v dřívější představě, že maturita je vstupenkou do lepší společnosti. Něco jako nápis inženýr na dveřích, jenom o stupeň níže. Proto se také roztrhl pytel se školami, které maturitu nabízely, ačkoliv jejich kvalita neodpovídala ani druhému stupni gymnázia. Maturitě zůstal symbolický význam, ale význam do značné míry vyprázdněný.

Právě z nostalgie po symbolu dnes někteří poslanci znovu brání tomu, aby stát zavedl řád do nepřehledné maturitní krajiny. Bojí se symbolické reakce rodičů a dětí, kteří chtějí mít "razítko na chytrost", bojí se odezvy škol, jež by bez maturitních oborů, které by už v novém nebyly schopny zvládnout, buď zanikly, nebo by ztratily na atraktivitě.

Postup, který se opět prosazuje ve sněmovně, je přesně opačný, než by bylo žádoucí. Místo snahy vytvořit kvalitní normu středního vzdělání se vymýšlejí strategie, jak co největšímu počtu mladých lidí nalepit označení průměrný vzdělanec.

Nakonec i současný projekt státních maturit je vnitřně rozporný, neboť k opravdové maturitě zavádí jakési jednodušší "béčko". Přesto už nemá cenu start státních maturit odkládat. Je lepší mít v ukončení středního vzdělávání alespoň složitější než vůbec žádný řád.

A pak je tu ještě jeden důvod. Se zavedením státních maturit snad některé hyperaktivní stínové ministry školství opustí lehce oligofrenní idea, že by se nemělo maturovat z mateřštiny, protože místo subjektivně vnímaného slohu a ústní zkoušky z gramatiky a literatury bude stačit test pravopisu na počítači.