Ratko Mladič stále na útěku

Stejná síť Mladičových stoupenců generálovi poté co na něj srbské ministerstvo vnitra vydalo v červenci 2002 zatykač, nechala hledaného z kasáren v klidu odejít do bezpečného úkrytu. Mladič se poté i nadále těšil podpoře řady důstojníků, i když většina z nich byla v tu dobu už penzionována.

Zpráva přednesená šéfem rozvědky není vlastně žádným překvapením. To, že se Mladič skrýval ve vojenských objektech bylo v Srbsku veřejným tajemstvím. Dokument, zveřejněný na zasedání rady obrany sice vyzývá, aby osoby, kterým bude dokázána účast na Mladičově útěku, byly stíhány spravedlností, ale zároveň, prý ve státním zájmu nebudou zveřejněna jejich jména. Stejná zpráva konstatuje, že je vyloučeno, aby se v tuto chvíli Mladič stále skrýval za pomoci armády na území Srbska a Černé hory, důkazem čehož je prý i 27 namátkových kontrol ve vojenských objektech, ale i fakt, který zajímá hlavně zahraničí. Rozvědka totiž konstatuje, že neví, kde se generál v tuto chvíli skrývá. A jeho zmínění penzionovaní stoupenci asi těžko něco prozradí. Jak konstatuje politický analytik bělehradské rozhlasové a televizní stanice B-92 Slobodan Antonič, jsou všichni zainteresováni vázáni nepsaným, ale pevným poutem mlčení a současných srbských úřadů se příliš neobávají. Spoléhají na vazby z minulosti, které srbské vládě situaci při pátrání po hledaných osobách rozhodně neusnadňují.

A právě to v posledních týdnech nejvíce zajímá nejen tribunál v Haagu, ale zejména Evropskou unii. Její komisař pro rozšíření Olli Rehn varoval před několika dny Bělehrad, že další pobyt Mladiče a Karadžiče na svobodě může způsobit přerušení asociačních jednání s Evropskou unií. Pozice Bělehradu v tomto smyslu se výrazně zhoršila poté, co se podařilo zatknout jiného válečného zločince, generála Gotovinu, jehož útěk předtím komplikoval integraci Chorvatska. Polapení Gotoviny je nyní Bělehradu dáváno za příklad vždy, když se tamní představitelé brání tomu, že je v jejich moci hledané zatknout a popírají, že by s uprchlíky vyjednávali, nebo cokoli věděli o jejich pobytu.

Bělehradský deník Politika v této souvislosti zpochybňuje i skutečnost, že rozvědka odmítá zveřejnit jména Mladičových pomahačů s odůvodněním, že jde o informace, které by mohly ohrozit bezpečnost země. Komentátor Stojadinovič si klade otázku jak ještě mohou podobné informace ohrozit bezpečnost země, která, alespoň podle slov svých představitelů není schopna vypátrat vlastního generála. Jde prý spíše o začarovaný kruh, kdy se podobnými prohlášeními kryjí zastánci tvrdé linie v armádě, nebo neschopnost a nechuť úřadů v podobných případech účinně zasahovat.

Stejný komentář nabádá k tomu, že zatajování informací veřejnosti snižuje její důvěru ve státní instituce, když si část z nich na ně zachovává monopol. Neplatí to jen pro Srbsko, ale většinu post jugoslávských zemí. Ve svém inauguračním projevu to zdůraznil i nový Vysoký představitel mezinárodního společenství v Bosně a Hercegovině Christian Schwarz Schilling. Ten prohlásil, že země bude nucena mít mezinárodní správce v mnoha oblastech, dokud nebude schopna vytvořit vlastní důvěryhodné instituce. "No a jak mohou občané věřit vlastním orgánům spravedlnosti, když se Ratko Mladič a Radovan Karadžič volně pohybují na svobodě," prohlásil nový protektor Bosny a Hercegoviny. Ten dosavadní, britský lord Paddy Ashdown během slavnostního předávání úřadu přiznal, že nepolapení dvou nejhledanějších bosensko srbských předáků považuje za největší neúspěch svého čtyřletého působení ve funkci.

Oba politici mají pravdu ve smyslu jednotné Bosny, jejíž myšlenku zastupují a reprezentují. Země ale zůstává, především v úvahách lidí stále rozdělena na srbskou a muslimsko chorvatskou entitu. Je jen málo věcí ve kterých se občané obou entit shodují. Ale podobně jako Srbsko a Černá hora si perspektivu slibují v budoucí integraci do Evropské unie. Jenže ta dává zvlášť v posledních týdnech jasně najevo Bělehradu i bosenským Srbům : "Nevydáte-li Mladiče a Karadžiče, integrace se zastaví." A to by bylo pro celou oblast nepříjemné. Ostatně konkrétní stav a názory na spolupráci bude hlavní žalobkyně haagského tribunálu Carla del Ponteová znovu prezentovat v Bělehradě už příští pondělí. Byla to právě ona, kdo způsobil zpomalení vstupních rozhovorů Chorvatsku v době, kdy se generál Gotovina ještě úspěšně skrýval. Její slovo má v Bruselu velkou váhu. Jejich dopad mohou v srbské metropoli znatelně pocítit už 16. února, kdy se na návštěvu Bělehradu chystá José Manuel Barosso, předseda Evropské komise.