Rakousko si připomenulo 70. výročí anšlusu

Jak připomenula na dnešním shromáždění v rakouském parlamentu předsedkyně Národní rady Barbora Prammerová, souběžně s tím byl rozpoután teror proti Židům, kteří byli veřejně ponižováni, fyzicky trýzněni a okrádáni o majetek, a to nikoliv Němci, ale samotnými Rakušany. Tři dny poté i pro nás osudného data 15. března vyhlásil Adolf Hitler na vídeňském Náměstí hrdinů před čtvrt milionovým jásajícím davem "připojení své vlasti k Německé říši", které do dějin vstoupilo pod jménem anšlus. Původně vůbec nepočítal, že tak učiní okamžitě, ale jeho rozhodnutí urychlila jásající ulice.

Stalo se tak bez odporu nejen Rakušanů, ale nakonec i evropských mocností Anglie, Francie a i Mussoliniho Itálie, která před tím licoměrně demonstrovala podporu tamnímu tzv. austrofašistickému režimu. Nacisté triumfovali a otevřeli si tak cestu k další anexi území svého souseda a za půl roku vstoupili obdobným způsobem do stejně jásajících Sudet, tentokrát již s mnichovským požehnáním evropských mocností. Dnes již není sporu, že se tím otevřela cesta, která vedla k druhé světové válce.

Hitler si pak nechal anšlus potvrdit 10. dubna 1938 plebiscitem, v němž hlasovalo téměř sto procent voličů, když před tím nechal zatknout 76 tisíc odpůrců nacismu a z hlasování vyloučil Židy, míšence a "nepřátele režimu". Nacisté slibovali ekonomicky sužovanému a autoritativním dollfussovským režimem rozloženému Rakousku "práci, mír a chléb". Sedm let poté však leželo Rakousko spolu s Německem v troskách, s osmi desítkami tisíc zavražděných nacistických obětí, s vyvražděnou židovskou a romskou komunitou a s desítkami tisíc padlých, zmrzačených a v zajetí se nacházejících vojáků, kteří museli sloužit ve Wehrmachtu. Bezpochyby však nešlo jen o oběti, ale také o aktivní přisluhovače nacistického režimu a organizátory jako byl Adolf Eichmann nebo Ernst Kaltenbrunner, který nahradil Heydricha v jeho úřadu.

Podle posledního průzkumu veřejného mínění téměř polovina Rakušanů neví, co si má o tom myslet a většina si přeje učinit tlustou čáru za nacistickou minulostí své země. Nejsilněji, téměř 75 procent, se proto vyslovují právě sympatizanti lidové strany a haiderovské BZÖ. Lidová strana uspořádala vzpomínkové shromáždění v sále říšské rady vídeňského parlamentu k výročí anšlusu. Umožnila tam 95-letému Otto Habsburskému pronést projev, který je jednoznačně hodnocen rakouskými sdělovacími prostředky jako politický skandál. Vyzdvihl na piedestal rozporuplného představitele austrofašistického režimu Engelberta Dollfusse, o jásajícím davu na Náměstí hrdinů v roce 38 prohlásil, že nešlo o nic mimořádného, že takové scény lze zaznamenat na jakémkoliv fotbalovém zápase. A diskusi o tom, zda Rakousko je obětí nebo spoluviníkem, označil za skandální. Jeho projev rychle korigoval exkancléř Wolfgang Schüssel, který upozornil, že Dollfuss se dopustil dramatické chyby, když v roce 1933 vyřadil parlament. Rakušané byli bohužel nejen obětmi, ale také viníky a jásající masu nelze srovnávat s fotbalovým zápasem. Schüssel prohlásil, že "Evropská unie je dnes jediným protijedem na populismus a nacionalismus". Sociálně demokratický spolkový kancléř Alfred Gusenbauer při otevření výstavy Oběti, viníci a přihlížející 70 let poté ve vídeňské státní opeře konstatoval s upokojením, že tato vážená instituce se nevyhýbá své odpovědnosti, že byla součástí nacistického režimu.

Ještě před tím však, než byla zničena spojeneckým letectvem, byla také svědkem pronásledování umělců, spolupracovníků a velké části svého publika. Opera se tak nakonec stala Domem obětí nacismu a výstava chce přinést světlo do tmavých dějin země.

Před vyvrcholením vzpomínek na 70. výročí anšlusu se sešla spolková vláda, která se rozhodla vytvořit Wiesenthalovo dokumentační centrum s cílem vědecky prozkoumat toto období. Hlavní shromáždění se pak konalo v říšském sále parlamentu za účasti nejvyšších představitelů Rakouské republiky. Spolkový prezident a šéfové sociálně demokratické a lidové strany velké koalice Gusenbauer a Molterer, kteří byli hlavními řečníky, se jednoznačně vyjádřili, že Rakousko, které bylo obětí hitlerovské agrese, bylo i spoluviníkem událostí, které pak následovaly. Vzhledem ke vzniklé politické krizi zdůraznili přednosti a sílu demokracie a nutnost vyhnout se na základě smutných zkušeností z minulosti opakování chyb a navázat konstruktivní spolupráci. Dnešní vzpomínkový den je zakončen "Nocí mlčení" na Náměstí hrdinů, na kterém bude zapáleno 80 tisíc svíček připomínajících oběti nacismu. Vídeňská divadla budou hrát tématická představení a pořádají se nesčetné výstavy a přednášky s diskusemi o událostech před sedmdesáti lety. Veřejnoprávní televize ORF, která vysílá seriál o těchto událostech s dosud nezveřejněnými dokumenty, pokračuje zítra druhým dílem na druhém programu. Seznámí diváky s důsledky, jaké měl anšlus na odpůrce nacistického režimu a na Židy, jejichž pronásledování v Rakousku překonalo dokonce i to, co bylo praktikováno v Německu.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .