Rakousko chce spustit novou železnou oponu

12. červen 2007

Termín i rozsah rozšíření schengenského prostoru na nové země Evropské unie včetně České republiky opět zpochybnil rakouský spolkový ministr vnitra lidovec Günther Platter. Stalo se tak přesto, že náš premiér Mirek Topolánek při nedávné návštěvě Vídně prohlásil, že pro "postupné otevření není žádný důvod".

"Teprve 31.prosince 2007," řekl Topolánek v rozhovoru pro prestižní list Der Standard, "budou mít Češi pocit, že jsou skutečně členy Evropské unie. To je pro nás skutečné datum přistoupení. Když se hranice začátkem roku 2008 zcela neotevřou, bude to pro nás bezcenné a téměř se to bude považovat za nepřátelské." V témže listu včera Platter přesto znovu zpochybnil tento termín a opět zopakoval, že při fotbalovém mistrovství Evropy v Rakousku a Švýcarsku v příštím roce budou muset být hranice údajně kvůli agresivním fanouškům "dočasně uzavřeny". Současně však nepřímo zpochybnil, jestli vůbec schengenský systém v době konání mistrovství už bude platit, protože "dnes ještě nelze říct, jestli bude 1.leden 2008 skutečně datem rozšíření". Trval tak na svém názoru z dubna letošního roku, kdy se vyslovil pro odklad rozšíření prostoru bezhraničních kontrol v Evropské unii až na dobu po mistrovství Evropy v kopané. Proti tomu protestoval nejen náš premiér, ale i jeho slovenský kolega Robert Fico. Spolkový kancléř sociální demokrat Alfred Gusenbauer se snažil ubezpečit své partnery, že jeho země počítá s dodržením dohod a rozšířením systému hned na začátku roku 2008. Zřejmě i tento problém patří mezi sporné věci, které se stále více v poslední době dostávají na povrch ve velké koalici sociálních demokratů a lidovců.

Negativní stanovisko rakouského ministra vnitra přichází poté, co naše vláda uvedla, jakým způsobem bude zabezpečena ochrana našich hranic, až vstoupí v platnost Schengenské dohody. Ty mají přinést zrušení kontrol na vnitřních hranicích zemí EU a stanovení společných podmínek při překračování její vnější hranice. Z toho vyplývá i oddělené odbavování cestujících z členských a nečlenských zemí unie na letištích a přístavech. Příslušníci třetích zemí, kteří cestují z jednoho členského státu do druhého, jsou povinni se ohlašovat. Schengenská dohoda přitom umožňuje přeshraniční sledování osob, jež umožňuje policii stíhat uprchlíky v sousedním státě a posiluje spolupráci trestních soudních orgánů. Jak oznámil náš ministr vnitra Ivan Langer, naše hranice budou chráněny ve čtyřech pásmech: v prvním budou zařazeny země mimo schengenský prostor, v druhém bude zaručena spolupráce s členskými zeměmi tohoto prostoru, třetí ochranu vnější hranice na letištích a čtvrté pásmo pak zahrnuje akce namířené proti nelegální migraci a přeshraniční kriminalitě. Nyní je v schengenském systému 13 zemí Evropské unie bez Velké Británie a Irska. A jsou v němi dvě země mimounijní Norsko a Island.

List Der Standard současně s rozhovorem Plattera přinesl i reakci našeho ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Ten označuje Platterovy výroky za "obzvlášť politováníhodné", i když má pochopení pro boj proti násilnickým fanouškům. Připomíná ale, že česká strana si nutně klade otázku, "zda nejde jen o záminku, jak do nekonečna pokračovat v hraničních kntrolách". Ministr vnitra Ivan Langer v rozhovoru pro dnešní Právo vyslovil přesvědčení, že "nebude existovat žádný objektivní důvod pro odložení schengenského prostoru". Zároveň dodal, že dočasné zavedení kontrol na hranicích v rámci prostoru je ze závažných důvodů možné. Langer nevyloučil ochotu o tom diskutovat, ale odmítl kvůli fotbalovému mistrovství odkládat rozšíření schengenského prostoru. Znovu přitom potvrdil dubnové prohlášení premiéra, že Česká republika stále počítá se vstupem do Schengenu k 1.lednu příštího roku. Mezitím Portugalsko, které bude od 1. července Unii předsedat, potvrdilo, že rozšíření schengenského prostoru se téměř jistě odehraje podle původního plánu. To znamená, že poslední den v roce bude možno bez pasových kontrol jezdit za hranice dalších zemí Unie.

List Der Standard píše, že se rakouská politika i po roce 1989 stará o to, aby hranice v hlavách lidí ani po pádu železné opony nemizely. Kritizuje politiku Vídně vůči České republice a charakterizuje ji jako "chronickou temelinitidu". Dnes se má při jednání ministrů vnitra EU v Lucemburku mimo jiné potvrdit termín ostrého testování schengenského informačního systému SIS v letošním září. Rakouský ministr vnitra Günther Platter se v dnešním rozhovoru pro rakouský rozhlas k této otázce nevyjádřil. Odmítl pouze účast Rakouska při přijímání kvóty uprchlíků z afrických zemí, což jistě nevylučuje, aby zaujal jasné stanovisko k Schengenu.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.