Rádo se stalo, sbohem!

7. únor 2005

Svého času se objevila, veřejností poměrně hodně podpořená petice s názvem: "Děkujeme, odejděte!" Nijak zvlášť s politickou scénou, na níž byla namířena, tato petice nepohnula, nicméně - objevilo se alespoň cosi jako náznak zvýšeného zájmu veřejnosti o komunikaci s vyššími patry politiky.

Zdá se, že události, které v posledních dnech činí středobodem zájmu médií (a tím i veřejnosti) premiéra Stanislava Grosse mají parametry, splňující podmínky pro další kolo zvýšeného zájmu o komunikaci s výkonnou mocí.

Stanislav Gross není do těchto chvil schopen věrohodně vysvětlit původ peněz, které si měl kdesi nějak od někoho vypůjčit na koupi luxusního bytu v Praze. Někdo může namítnout, že je jedno, jak kdo získal nějaký majetek, jenže to možná platí v kruzích úspěšných a poctivých podnikatelů, nikoli v případě výkonného politika.

Výkonný politik, v tomto případě není "normální" člověk, což nemyslím ve smyslu patologickém, nýbrž tak, že jeho život, včetně získávání majetků, musí být (nechceme-li skončit v nějakém korupčním ráji) průhledný, transparentní (jak se také říká), neb žádný politik či politička nejsou v téhle zemi druhým, nebo třetím po Bohu, ale jen vysokým úředníkem, jemuž byla do rukou svěřena správa věcí veřejných. Tedy nás všech.

Navíc nejde o Grossův "hloupý" milión a něco. Jde o princip. V tomto ohledu se rozbujelá kauza "Grossův byt" týká i ostatních politiků, kteří se do těchto chvil nijak zvlášť neobtěžovali sdělit veřejnosti původ a rozkvět svých majetků... Jmenovat je nebudu, neb na ně - dříve nebo později, pokud bude fungovat svoboda slova a projevu - stejně dojde... Neboť v jejich práci nejde o nějaký milión sem, milión tam - ani náhodou. Naši politici zacházejí každoročně se stovkami miliard státního rozpočtu. Z našich peněz, řečeno česky. Veřejnost má právo vědět jak to dělají, zda dobře, spravedlivě a hlavně - zda poctivě...

Stanislav Gross má těch mediálně propíraných vroubků víc - policejní útvary "Mlýn" a "Zubr", jejichž existenci, práci, velení a další okoličnosti nedokázal věrohodně vysvětlit. Moc si ani nepomohl jmenováním někdejšího činného důstojníka neblaze proslulého Pohotovostního pluku SNB Pavla Přibyla šéfem Úřadu vlády.

Nepomohl si ani tím, jak na veřejnosti okatě vystupuje jako novodobý boháč, se vším k tomu náležícím nevkusem, což může být hladce příčinou poklesu obliby celé jeho strany u veřejnosti, neb - jinými slovy, jako sociální demokrat "káže vodu, ale pije víno"; a to po tunách, chtělo by se doříct.

Navíc, kromě bydlení tu máme ještě vzdělání pana premiéra, čili otázku, jakým způsobem přišel premiér Gross ke svému právnickému titulu. Byl v době svých studií již vysoko postaveným politikem, jistě měl práce nad hlavu, studia práv jsou věru komplikovaná - čili, jestli to všechno stíhal, jak měl, tak proč se teď, jako studovaný právník neumí obratně vyjádřit k původu financí na koupi bytu? Nebo - proč neumí nějaký světový jazyk? Vždyť z něj na těch "právech" jistě musel skládat patřičnou zkoušku! Že by to všechno v politice zase zapomněl? Asi, jiná možnost mě ani nechce napadnout, natož zveřejnit...

Když se to všechno sečte, a nemám na mysli jen ty okruhy podivností, které jsou shora jmenovány, podařilo se premiéru Grossovi vyrobit za půl roku v čele vlády víc hodně drsných skandálů, malérů a afér, než celé sociální demokracii za dobu jejího vládnutí...

Nejnověji premiér Gross prohlásil, že si nechá udělat bezpečnostní prověrku. Ze zákona to dělat nemusí, ale chce prý, aby se všem dohadům o původu jeho majetku učinila oficiální přítrž. Sdělil to v pondělí před jednáním poslaneckého klubu sociální demokracie s tím, že nechá prověřit i svou manželku Šárku. Vše se má stihnout do březnového sjezdu jeho strany, kde se bude ucházet o prodloužení předsednictví.

Tak tedy - česky řečeno - příslušní odborníci mají nyní nějakých šest, sedm týdnů na to, aby prověřili někdejšího ministra vnitra. U jiných prověřovaných osob to trvá i dlouhá léta, než bezpečností prověrku dostanou či případně nedostanou. To jsem zvědav, jak to asi dopadne. Stanislav Gross slíbil před nějakými šesti lety, že si tu prověrku nechá udělat. Ticho po pěšině bylo až dodnes. A najednou - dostane glejt za pár dní? Nezdá se vám to divné? Mně rozhodně ano.

Mě to připadá jako další z klukovských výsměchů, kterými premiér veřejnost oblažuje. Ale řešení, abych nebyl osočen z nekonstruktivní kritiky, mám. V zájmu státu požádat Stanislava Grosse, aby pod pozměněným heslem, zmiňovaným v úvodu, co nejdříve rezignoval. Bylo by to v duchu jeho žertovného zacházení s veřejností, cosi jako: Pane premiére, rádo se stalo, sbohem - a myslíme to upřímně...

autor: Martin Schulz
Spustit audio