Radko Kubičko: Podaří se Drahošovi sjednotit Zemanovy odpůrce?

13. leden 2018
Jiří Drahoš

Stát se v české politice může všechno, zní zaběhnutá floskule. Zatím to ale vypadá, že pro prezidentské volby to zas tak neplatí. Když totiž vzpomeneme první přímou volbu prezidenta před pěti lety, tak první současné kolo nakonec proběhlo více méně bez velkých překvapení.

Do druhého kola podle předpokladů postupuje favorizovaný dosavadní prezident Miloš Zeman a jeho dlouhodobě nejsilnější vyzyvatel Jiří Drahoš.

Volební průzkumy se tentokrát skoro trefily, přece jen už je tu jistá zkušenost, zatímco před pěti lety nebyla žádná. Miloš Zeman s přehledem vyhrál, svou vysněnou hranici padesáti procent, která by zrušila druhé kolo, sice velmi zdálky atakoval, ale nepřekročil. Jeho nejsilnější vyzyvatel také nezklamal, do druhého kola postoupí, i když s dosti velkým odstupem. Trendy mu ale spíše přejí. Jak pravily zase předvolební průzkumy, ve druhém kole má šanci vyhrát.

Na dalších místech jsou totiž také zajímavé zisky, které hrají spíše pro Drahoše než Zemana. Černým koněm se těsně před volbami stal Pavel Fischer, který mobilizoval obecně zklamané voliče svou tyrkysovou revolucí, tedy jistým návratem k tradicím prvního prezidenta Václava Havla. Překvapil i mladě sympatický Marek Hilšer, který v podstatě z ničeho a bez větší politické zkušenosti vykřesal velmi zajímavý výsledek. Výsledek Michala Horáčka je na vynaložené nejdelší úsilí slabý, ale také se nedá přehlédnout.

A ani Mirek Topolánek úplně nepropadl, dal mnohým naději na normálního stranického kandidáta, i když jeho původní strana se k němu moc nehlásila a ani on k ní. Dal ale jistý vzor, jak by normální prezidentský kandidát měl vypadat, ideově ukotvený, se zkušeností s vysokou ústavní funkcí. Bohužel ho ale dohnala jeho minulost, plná kontroverzních slov a činů a skandálů, ať už zaviněných nebo nezaviněných, za které ale nesl politickou odpovědnost.

To je asi největší poučení z těchto voleb, je to pokračování krize tradičních politických stran. Oba vítězní kandidáti jsou víceméně nestraničtí, nominovaní občany, i když Zemanovi pomáhala jeho bývalá strana, bez jiného vlivu. Na rozdíl od svého už jediného protikandidáta pro něj také hraje zkušenost s nejvyššími ústavními funkcemi, proti němu je ale jeho vysoký věk a často už selhávající zdraví.

Miloš Zeman

Své kandidáty ostatně navrhly jen strany bez vlivu. Ty, které nějaký vliv mají, na návrh prezidentského kandidáta rezignovaly. Díky politické taktice Miloše Zemana nenominovalo kandidáta ani hnutí ANO, vítěz parlamentních voleb, ani čtvrtá SPD Tomia Okamury. Prezidentská volba je tedy dalším symptomem selhávající politické scény. Snad se to za pět let změní.

Ale zpátky ke druhému kolu. A tak zatímco Zeman se velmi takticky zbavil všech možných případných protikandidátů, kteří by mu mohli tříštit hlasy, hlasy jeho odpůrců byly a jsou velmi rozdrobené. A proto bude záležet na tom, jak se rozhodnou nakonec jejich voliči. Pokud by hlasovali pro jednoho kandidáta místo současných zhruba čtyř, mohl takový kandidát vyhrát už v prvním kole. Stejně tak ve druhém má Drahoš velké šance, pokud se mu podaří sjednotit všechny Zemanovy odpůrce.

To nebude zase tak lehké, když uvážíme, že se mu to nepodařilo v kole prvním, kde řadu voličů zklamal svou nevýrazností, která ale může být naopak ve druhém kole výhodou. Proti Drahošovi ostatně nesvědčí jen nedostatek politických zkušeností, ale také otevřené přiznání mnoha osobností, že ho volí jen z taktických důvodů, protože má největší šance porazit Zemana. Takto se ale opravdový prezident nevybírá.

Komentátor Radko Kubičko

Několik kandidátů ho už svým voličů doporučilo, ti je ale nemusí poslechnout. Zkušenost z minulých voleb, ale i z podobných většinových voleb senátních ukazuje, že pokud se do druhého kola nedostane voličův favorit, často do druhých vůbec nepřichází.

Úspěch-neúspěch v prvním kole může zase mobilizovat další voliče Miloše Zemana, pokud ještě nějací jsou a nepřišli v kole prvním. Zeman sází na svou lidovost, která je pro mnohé spíše už velmi vulgárním populismem, a na zesměšňování dosavadních mnohdy nekritizovatelných pravd. Někdy se proto pohybuje na samé hraně mezi pravdou a lží. Své příznivce nyní vyzývá k přivedení příbuzných. Rozhodně ale druhé kolo bude mobilizovat jeho spolupracovníky, z nichž mnozí budou hrát vabank pro svou další kariéru.

Čeká nás proto jistě velmi vypjatých čtrnáct dalších volebních dní.