Radko Kubičko: Léto, politika a drogy
Zdálo by se, že kauza fotografie brněnské primátorky Markéty Vaňkové, jak se zvědavě směje se svým náměstkem Robertem Kerndlem na cosi, co by mohlo být nepovolenou drogou, je opravdu plod letní okurkové sezóny. Nic z ní nevyplývá, jde o výjev už letitý, není jasné, z jakého zdroje pochází a za jakých okolností se odehrál. Anonymy patří spíše do koše, nehledě na to, že česká společnost není na závislosti všeho druhu nějak přehnaně citlivá.
Přesto nejenže média příběh držela, ale kvůli němu zasedaly všemožné orgány, vyjadřovali se politikové všech stran a sami dotčení, ač dosud měli ve své straně pevné postavení, velmi znervózněli, problém připouštěli a zmínili i případnou resignaci, pokud bude požadována.
Čtěte také
Na první pohled to až vypadalo, že v celé věci musí jít o něco úplně jiného než starost o případnou střízlivost vedení druhého největšího českého města. Kompromitující materiál někdo zveřejnil na sociálních sítích a nepřipojil k tomu žádný komentář. Jistě by se našel.
Politikové mají jednat v souladu se svými slovy. Pokud zejména pravicové strany jsou tvrdě proti legalisaci drog, neměli by se na ně jejich politikové usmívat. Navíc, pokud byl drogou opravdu kokain, pak je zřejmé, že se usmívali na možný trestný čin. Tato droga totiž nemůže pocházet odnikud, než z trestné činnosti, nelegální práce, případně nezákonného převozu přes nějaké hranice.
Čtěte také
Politik by si na takové věci měl dávat pozor, ale je možné si představit, že na nějaké uvolněné akci asi nebyl zase takový prostor hned běžet s oznámením na policii, navíc, co vypadalo jako droga, mohla být jen nějaká divadelní napodobenina. To by jistě policie měla vyšetřit, i když, po takové době to bude asi obtížné. Stejně tak je asi v pořádku ujištění politiků, že drogy běžně neberou, i když náměstek Kerndl to doplnil tajemným sdělení, že není svatý muž. Dodatečný test byl asi také zbytečný, po takové době.
Na druhé straně takové anonymní a nevysvětlené šíření kompromitujících fotografií taktéž není bůhvíjak pěknou praktikou. Přitom, pokud by opravdu byl nějaký problém, asi by bylo zcela v pořádku to naprosto legálně a adresně oznámit a žádat vyjádření i prošetření.
Raději komunikovat než se skrývat
Ostatně, komunikace nebyla nejsilnější stránkou ani samotné primátorky. Byla zjevně zaskočena a nejprve zvolila už bohužel typickou politickou výmluvu, že si na nic nepamatuje a zřejmě jde o podvrh a montáž. Střídavě pak na otázky neodpovídala a odjela na dovolenou. To zřejmě zcela podcenila.
Teprve postupně se oba politikové k věci postavili čelem a vysvětlili vše tak, že to je možné v zásadě přijmout. Asi každý rozumí tomu, že politik je sice veřejná osoba a měl by se některým situacím vyhýbat, na straně druhé ale asi po něm nemožno chtít, aby byl v každé chvíli ve střehu, zda-li se poblíž něj někdo neobjeví se zakázanou látkou.
Politikové oposice se také k věci postavili velmi rozumně a připomněli, že podle nich by se měly řešit zásadnější věci, které se jim na politice primátorky nelíbí, než nějaká fotografie. A konkrétních problémů má i Brno bezpočet, z toho hlediska těžko mluvit o okurkové sezóně. A raději pomiňme ojedinělý hlas, že drogy jsou v politice zcela běžné, věřme, že to byl také jen pokus se mediálně také na kauze zviditelnit.
Ať už tedy měl na diskreditaci vedení města zájem kdokoli a politický boj se vedl i nehezkými prostředky, nějaké poučení z toho přece jen plyne. Politikové by si měli dávat pozor, v jaké společnosti se objevují a v případě problému raději komunikovat než se skrývat. A o vedení velkého města přece jen rozhodují voliči na základě konkrétní politiky, než zákulisní boj a nejasné skandály.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
