Radko Kubičko: Ferdinand Peroutka před 40 lety

20. duben 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ferdinand Peroutka

Když se před čtyřiceti lety uzavřel život novináře Ferdinanda Peroutky, vypadalo to, že s ním umírá všechna naděje. On sám byl vždy spíše pesimista, podléhal depresím a nabýval stále více pocitu, že žil zbytečně. 

Komunisté v Československu znovu pevně třímali rudý prapor se srpem a kladivem, československý exil se hádal dále mezi sebou, ve Svobodné Evropě, kterou zakládal, už byla zcela jiná atmosféra a jiní lidé, nepřející starým harcovníkům, kteří navíc nebyli v německém Mnichově, vysílacím pracovišti Svobodné Evropy, ale v newyorské centrále.

Ferdinand Peroutka - muž, který nerad zpíval ve sboru

Ferdinand Peroutka

Novinář, publicista a spisovatel, jehož působení je svázáno se dvěma odlišnými útvary i prostředími: s první republikou a poúnorovým exilem.

Do americké politiky se drala nová levice a doma už jen málokdo věděl, že Peroutka každý týden v New Yorku pracuje na svém talku, pravidelném desetiminutovém rozhlasovém komentáři pro Svobodnou Evropu, který ho živil, a to podle jeho vlastních slov dost špatně.

Měl navíc pocit, že o místo brzy přijde i jeho manželka, též zaměstnaná ve Svobodné Evropě. A k tomu se přidalo onemocnění plic, které nakonec jeho životní pouť ukončilo.

Nad jeho rakví mluvil Jiří Voskovec:

„Ferdinand je posledním ze slavného ryzího rodu, rodu řekněme písemníků, pro něž má tak krásný výraz frančina a angličtina, un homme de lettres, a men of letters. To už se také nenosí. Dnes převládají šestákoví pisálkové, pak autoři bestsellerů anebo zejména nikoli men of lettres, ale men of media. Media mi vždy připomínají ona původní média, co vyvolávají duchy, zpravodajství zmizelo a místo zpráv máme vyvolávání duchů, nikoli fakta, nýbrž přízraky fakt, místo událostí přeludy událostí, sny, fantazie a noční můry, těchto výrobců posledních zpráv. Peroutka byl žurnalista ve smyslu 19. i 18. století, kdy psát eseje, úvahy či politicko-kulturní manifesty a pamflety nebo hry, básně a romány byly spřízněné disciplíny. Svoji dobu pomáhal vytvářet a svůj čas naplňoval životem společnosti a světa kolem sebe. Byl vysloveně mužem 20. století, ale opíral se o tradici osvícenství a humanismus století předešlých.“
Jiří Voskovec

Charakterizoval Peroutku přesně, sám se nazýval politickým spisovatelem, čímž dával najevo svou ambici činit něco více než běžnou denní žurnalistickou rutinu. Ve skutečnosti chtěl být spisovatelem plnohodnotným, jako jeho přítel Karel Čapek, ale politické vichry a každodenní nutnost reagovat na události ho zavedly jinam.

Novinář a spisovatel Ferdinand Peroutka

On sám občas dával najevo, že to byla jeho největší životní chyba. Přesto po něm zůstalo několik knih, majících neoddiskutovatelné místo v české literatuře, především román Oblak a valčík, původně napsaný jako hra, na kterém v podstatě pracoval celý život.

Pořad, který Peroutka založil

Neuspěl ani se svým Demokratickým manifestem, který měl být polemikou s Komunistickým manifestem Marxovým a Engelsovým. Příliš velký úspěch neměl se svým exilovým časopisem Budoucnost, který měl navazovat na Přítomnost a Dnešek. Rada svobodného Československa, která se měla stát exilovou československou vládou a které byl Peroutka jeden čas členem a psal její základní prohlášení, nakonec skončila v rozhádaných troskách.

Ferdinand Peroutka

Ve Spojených státech se nenaučil anglicky, odmítl přijmout jejich občanství, non citizen, stojí v jeho úmrtním listě. „Tři velmoci, Německo, Rusko a Spojené státy mi svým způsobem zabránily pracovat,“ řekl trpce, čímž narážel na svůj pobyt v koncentračním táboře a exil. 

Všechno před 40 lety nasvědčovalo tomu, že s Peroutkou umírá jedna celá éra, na niž zvolna začíná usedat prach. A hle, nikdy nic není ztraceno.

peroutkova_170823-122249_ako.jpeg

Už za sedm let zemřel poslední sovětský vůdce brežněvovské éry Černěnko, na jeho místo usedl Michail Gorbačov. Jeho tzv. glasnosť a perestrojka přinesla tři roky na to konec rušení signálu Rádia Svobodná Evropa, v Československu na podzim 1988. Její poslechovost vzrostla diametrálně, samy komunistické zdroje uváděly, že s jejím vysíláním přichází přímo nebo zprostředkovaně do styku dnes neuvěřitelných 95 procent obyvatel.  

Radko Kubičko

Za rok na to padl komunistický režim a vydání Peroutkova Budování státu i románu Oblak a valčík bylo jedním z prvním počinů nově legálního nakladatelství Lidové noviny, knihy vyšly v obrovském nákladu. 

Do Československa se vrátila manželka Slávka Peroutková a také Peroutkovy ostatky na pražský Vyšehradský hřbitov. A náš komentářový pořad Názory a argumenty, který navazuje na Události a názory založené Peroutkou, vysíláme i dnes, v den 40. výročí Peroutkovy smrti.

Spustit audio

Související