Původně dobrý záměr se zvrhává, blokují se stavby a vydírají investoři, tvrdí poslanec

22. květen 2017

Občanská sdružení a spolky, kterým vadí negativní dopady staveb, průmyslových provozů nebo těžby surovin, se obávají novely stavebního zákona. Podle nich omezí nebo přímo zruší právo občanů vyjádřit se ke stavbě, která vzniká v jejich blízkosti, a na rozdíl od investorů nebo developerů vedle ní budou žít.

„Stavební právo se dotýká nás všech, všichni někde bydlíme, a proto máme všichni mít právo vyjadřovat se ke stavbám v našem okolí, které se nás dotýkají,“ uvedla v pořadu Pro a proti senátorka Renata Chmelová (nezávislá, s podporou KDU-ČSL).

Svůj hlavní účel, tedy zjednodušení a urychlení rozhodování o stavbách, novela neplní. „Ale skutečně omezuje účast veřejnosti na rozhodování o stavbách, právě na základě podaných pozměňovacích návrhů.“


Z návrhu pana poslance Foldyny jednoznačně vyplývá, že spolky a občané se nemohou účastnit řízení, která nepodléhají rozhodnutí úřadu o ochraně přírody... Představte si, že se nebudete moci účastnit procesu u staveb obchodních center, větších bytových domů, ale i spaloven.Renata Chmelová

Senátorka souhlasí, že je potřeba proces povolování staveb v České republice zrychlit, ale ne na úkor možnosti občanů vyjádřit se ke stavbě. To, že by toto právo zásadně zpomalovalo průběh řízení, odmítá.

„Ministerstvo pro místní rozvoj přes opakovanou výzvu nepředložilo žádné analýzy, které by dokládaly, že účast spolků a občanů řízení skutečně zpomaluje.“

Politička považuje na nejlepší variantu úplné přepracování zákona. „Můžu slíbit, že udělám maximum pro to, aby byly opraveny pozměňovací návrhy poslance Jaroslava Foldyny a navrátila se možnost veřejnosti účastnit se všech správních řízení, jak jsme byli dosud zvyklí.“

Poslanec ČSSD František Adámek, který se podílel na pozměňovacích návrzích zmíněné novely, je přesvědčen, že účast na rozhodování o stavbách není pro občany ani spolky nijak ohrožena.

Podle něj základní právo vyjádřit se k narušování životního prostředí a ochrany krajiny zůstává zachováno v počátku vlastního procesu a v dalších fázích řízení toto právo zůstává přímým účastníkům.


Není pravda, že něco omezujeme. Jde jen o to, aby se původní dobrý záměr nezvrhl, a on se zvrhává, kdy někteří lidé až vydírají investory, a tím stát i nás všechny, blokováním některých staveb.František Adámek

„Původně šlechetný záměr na zvýšení demokratičnosti povolovacího procesu se bohužel zvrhává,“ dodal.

Ani prý nejde o formu boje proti občanskému aktivismu. „Nejsem a nikdy jsem nebyl proti zavedeným ekologických aktivistům. Naopak, oni vystupují velmi fundovaně a mají fundované připomínky,“ chválil politik.

Také upřesnil, jak to s právem na vyjádření je: „Pokud stavby spadají do kategorie EIA, tedy vyžadují posouzení vlivu na životní prostředí, tak mají všichni právo se vyjádřit.“

„Pokud stavba ale nepodléhá EIA, tak ti, kterých se stavba dotýká přímo, samozřejmě mají právo se vyjadřovat. A nezapomeňme také na roli obce, která je součástí řízení a zastupuje občany. I ta má právo se v rámci územního rozhodnutí vyjádřit negativně,“ připomněl František Adámek.

autoři: pdu , oci
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.