Psychologická hranice
Rozdíl mezi tím, zda nezaměstnanost činí 9,9 či 10,2 procenta, je prakticky zanedbatelný. Psychologicky ovšem překročení deseti procent znamená hodně, jak je zřejmé z faktu, že těch několik desetin nad deset procent činí nezaměstnanost událostí dne. Na analýzu tohoto mrzutého mezníku jsou dotazováni experti a ti pro nás mají dvě sady logických vysvětlení.
Z jedné strany je nezaměstnanost důsledkem fungujícího tržního prostředí, z druhé strany je prý zaviněna tím, že tržní prostředí dobře nefunguje. Z těch tržně podmíněných faktorů se zmiňuje recese v Evropě, která způsobuje menší poptávku a propouštění zaměstnanců, dále sezónní pokles poptávky po stavebních a zemědělských profesích, nebo vysoké zdanění práce, kvůli kterému se zaměstnavatelé snaží mít co nejméně zaměstnanců. Co podle některých analytiků a ekonomů tržní prostředí deformuje, je štědrý sociální systém, nerealistické požadavky odborů či nepružný trh práce. Takže někdo práci nemá, přestože by ji chtěl, a jiný nepracuje, protože je pro něj výhodnější žít z podpory. Co s tím může udělat stát?
V prvním případě by měl občana před nelítostnou rukou trhu chránit, podporovat zachování a vznik pracovních příležitostí. Ve druhém případě by pak neměl volné ruce trhu překážet. Sociální dávky a podpory by měl vyplácet pouze skutečně potřebným. Problém je v tom, že i když se v obou případech bude stát chovat vzorně, nezaměstnanost stejně poroste. Kapitál má totiž tendenci téct tam, kde už nějaké peníze jsou, vytrácí se ze systému, ve kterém je vytvářen a užíván, a hromadí se na stále menším počtu stále tučnějších kont. Ekonomové by nám měli srozumitelně říct, k čemu je nám ten magnetizmus kapitálu vlastně dobrý. Zdá se totiž, že nejspíš k ničemu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.