Pšenice roste v zasolené půdě

16. březen 2012
Monitor

Gen, který zvyšuje odolnost proti zasolení půdy, australští vědci přidali do pšenice. Podařilo se jim to tradičním šlechtěním bez využití genetických modifikací.

Zasolováním v současné době trpí více než 20 procent uměle zavlažované zemědělské půdy a to samozřejmě snižuje výnosy. Světová populace však stále roste. Na pořadu dne je tedy hledání způsobů, jak zvýšit produkci základních potravin. Přidávání genů, které zvyšují odolnost odrůd, se tak může stát nejúčinnějším prostředkem v boji proti nedostatku potravin. Dobrou zprávu farmářům proto přinesl tým vědců při univerzitě v Adelaide ve spolupráci s australskou výzkumnou organizací CSIRO. Výsledky publikoval časopis Nature Biotechnology.

Křížením jedné z běžně pěstovaných odrůd pšenice s jednozrnkou (Triticum monococcum) se podařilo vyšlechtit pšenici, která má na normálních půdách stejné výnosy jako původní odrůda, ale v zasolených půdách plodí o 25 procent víc. S využitím molekulárních technik vědci vybrali ty rostliny, do nichž se dostal požadovaný gen, aniž došlo k dalším změnám, které by negativně ovlivnily výnosy.

Pšenice patří spolu s rýží a kukuřicí ke třem nejvýznamnějším plodinám světa a Austrálie je po Spojených státech jejím druhým největším exportérem. Zasolováním přitom trpí stále větší část tamní zemědělské půdy.

Složitý genom pšenice, který je pětkrát větší než genom lidský, přitom dosud nebyl kompletně přečten. Na jeho rozluštění se významným způsobem podílí laboratoř doc. Jaroslava Doležela z Ústavu experimentální botaniky AV v Olomouci, jak jsme už dříve informovali v našem vysílání.

Zdroj: CSIRO, Nature Biotechnology

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.