První pomoc pro neplodné muže: nenosit rifle a notebook na kolenou, říká Marek Vácha

24. prosinec 2014

Stres, užívání návykových látek, odkládání těhotenství na pozdější věk nebo špatná kvalita spermií. To jsou některé z důvodů, proč má s početím dítěte problém stále víc českých párů.

Mnohdy jim nezbývá jiná možnost než umělé oplodnění. Tento zákrok má nejen své zastánce, ale také celou řadu odpůrců.

Zhruba každé třicáté dítě v Česku se loni narodilo díky asistované reprodukci. Dvojčata si tímto způsobem pořídili i manželé Záveští z Rumburska. Přirozenou cestou se jim početí nezdařilo. Jejich dcerky Bára a Anička oslaví třinácté narozeniny. Problém s plodností začal manželský pár řešit relativně brzo. Paní Linda porodila, když jí bylo 25 let.

„Moc lidí to ani nevědělo, vzhledem k tomu, že v manželově rodině jsou samá dvojčata. Takže to nikomu ani divné nepřišlo,“ říká matka dvojčat Linda Záveská.

Podle odborníků je mimotělní oplodnění jednou z nejúspěšnějších metod, jak pomoci neplodným párům. Olga Teplá, vedoucí laboratoře jednoho z pražských center asistované reprodukce, působí v oboru přes 20 let. Za rostoucí počet poruch plodnosti může podle jejího názoru vyšší věk žen, které se rozhodnou mít dítě, ale i potíže jejich partnerů.

Loni se v Česku narodilo více než 106 tisíc dětí, zhruba 3 až 4 procenta z toho jsou takzvaně ze zkumavky. Na to, kolik dětí se takhle narodí, má vliv i to, kolik přispívá zdravotní pojišťovna. V Česku hradí pojišťovny velkou část nákladů na léky, základní laboratorní metody a procesy. To znamená ultrazvuková vyšetření, odběr vajíček a přenos embryí do dělohy.

Mgr. Marek Vácha, Ph.D.

„Ale nehradí zasunutí spermie do vajíčka, to je metoda ICSI, nehradí prodlouženou kultivaci, nehradí kontinuální monitoring kamerou embryí v inkubátoru a jiné laboratorní metody,“ dodává primář jednoho nestátního zdravotnického centra asistované reprodukce Jaroslav Hulvert.

„Pojišťovny ze zákona hradí 4 cykly, za předpokladu, že v prvním a v druhém cyklu bylo transferováno pouze jedno embryo. Pokud tato podmínka není splněna, potom hradí pouze 3 cykly. Přesto ženy v průměru na jeden IVF cyklus zaplatí zhruba kolem 20 tisíc korun.“

Umělé oplodnění má i své odpůrce. Vystupuje proti němu katolická církev. Lékaři se hájí věcně. Porucha plodnosti je nemoc a oni se snaží ji léčit. Vůbec první dítě ze zkumavky se v Československu narodilo před více než 30 lety, v roce 1982.

Asistovaná reprodukce je téma velmi citlivé. Pár, který zjistí, že nemůže počít dítě přirozeně, se za svou situaci stydí. Proč jedni umělé oplodnění vítají jako jedinou možnost, jak si dítě pořídit, a druzí ho zavrhují jako něco nepřirozeného?

„Neplodnost je nemoc, je to nesprávná funkce nějakého orgánu. Jsou zde ale závažné etické otázky, bez ohledu na naše náboženské nebo filozofické kontexty,“ vysvětluje přednosta Ústavu etiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Marek Vácha.

Když se embryo zavede do dělohy, šance na těhotenství je kolem 35 procent. „V 90. letech se implantovala 4 embrya. Buď se nechytí žádné, pak jdeme na nový transfer, nebo se chytí jedno, pak jsou všichni spokojeni, nebo ta maminka bude čekat dvojčata, pak jsme taky ještě všichni spokojeni.“

Lidské embryonální kmenové buňky

Pokud se implantují 3 nebo 4 embrya, přistupuje se k takzvané redukci, Lékař přes obrazovku ultrazvuku zjistí, jestli nejde o mimoděložní těhotenství. „Pokud všechna 4 embrya jsou uchycena správně, je v podstatě na libovůli lékaře, do kterého inikuje přes břišní stěnu KCL, chlorid draselný. Snaží se trefit srdce, dělá se to od 10. týdne. Doufá se, že embryo tímhle způsobem zahyne, absorbuje se.“

Podle zastánců této metody těhotenství pokračuje. „Oponenti říkají, kdo je ten lékař, který bude vybírat, které embryo ano a které ne?“ Proto se od redukce těhotenství ustupuje.

Transfer embryí se dřív dělal maminkám do věku 39 let a 364 dní. Dnes se prodloužil na 49 let. Ovšem za podmínky, že bude transferováno jenom jedno embryo. Ukazuje se, že finanční náklady jsou stejné.

Druhým velkým problémem je zmražení odebraných oocytů v tekutém dusíku. „Světový rekord, o kterém vím, je narození dítěte z 20 let zmraženého embrya.“ Pokud maminka úspěšně otěhotní a porodí dítě, může se stát, že o další embrya v tekutém dusíku nemá zájem nebo je využije po několika letech k dalšímu těhotenství.

Existuje i možnost, že embryo může být poskytnuto k adopci. „Ve Spojených státech si rodiče mohou adoptovat embryo, aby matka s ním mohla prožít těhotenství. V naší republice je možné embrya použít pro výzkum, pro takzvané inner cell mass. To znamená, že se embryo rozřízne na náhradní díly. To už je problematičtější. Třetí možnost je, že embrya vyliju do výlevky. Spláchnu je a zbavím se jich. To je proces, který má v sobě závažné etické rozměry.“

Otázky vyvolává také preimplantační diagnostika. V Německu se provádí jen pro ty nejzávažnější genetické choroby. Co když je nějaká genetická choroba vázaná na pohlaví? Je pohlaví nemoc? „Evropská unie říká, že pohlaví není nemoc. A zakazuje sex selection. Jedinou výjimkou je právě genetická choroba vázaná na pohlaví.“

Lidské embryo, stáří 6 až 7 týdnů

Neplodností dnes trpí 35 až 45 procent mužů, 35 až 50 procent žen. Asi v 5 až 10 procentech případů to jsou oba partneři. Zhruba v 10 procentech případů jsou oba partneři zdraví, ale nemůžou otěhotnět. „U mužů taková první pomoc, která se říká, je velmi jednoduchá, nenosit rifle a notebook na kolenou.“

Pokud se umožní těhotenství lidem, kteří by jinak k tomu sami nedospěli, může se to negativně projevit na lidech v budoucnu?

„Toho si už všiml starý Charles Darwin, že všechno, co dělají lékaři, jde proti principu přirozeného výběru. Děláme to i v asistované reprodukci. Dnes evoluce neexistuje, protože všechny děti přežijí. Selekční tlak u nás nebude na svalovou zdatnost nebo sílu, ale na kreativitu, inteligenci, paměť. Studie ukazují, že v globálu jsou takzvané děti ze zkumavky stejně zdravé nebo stejně nemocné jako zbytek populace,“ uzavírá Marek Vácha.

autoři: era , sch
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.