První kolo prezidentských voleb v Bulharsku

A tak ve druhém kole hlasovali pro Chiraca i ti voliči, kteří mu nebyli příliš nakloněni. A to právě proto, aby se hlavou státu nestal Le Pen.

Bulharsko se ocitlo svým způsobem v podobné situaci. Už ve včerejším prvním kole získal 64 procent dosavadní prezident Georgi Parvanov. Jenomže k volebním urnám se nedostavilo požadovaných 50 procent voličů. A tak půjdou Bulhaři volit v neděli znovu. Protože se středo pravé strany nedokázaly dohodnout na společném kandidátovi, ve včerejším hlasování propadly. Soupeřem Parvanova ve druhém kole bude ultranacionalista Volen Siderov. Doufejme, že se Bulhaři zachovají jako Francouzi před několika lety a prezidentem bude Georgi Parvanov.

Bulharsko už řadu let usiluje o integraci s Evropskou unií. Společně s Rumunskem by tam mělo být počátkem příštího roku, i když Brusel varuje, že v některých oblastech obě země nesplňují standardy, obvyklé v Evropě. To by mohlo případně vstup země do EU oddálit. A právě na nesouhlas se členstvím v Unii postavil Siderov svou předvolební kampaň. Ta dále spočívala v nevybíravých útocích proti romské a turecké menšině. Požadoval také referenda o vstupu země do mezinárodních organizací a o povolení amerických vojenských základen na bulharském území.

Proč volili někteří Bulhaři Siderova, který se nezastaví ani před fašistickými názory? Podle analytika Andreje Rajčeva nejde o to, že by zemi zachvátila nějaká ultranacionalistická vlna, ale spíše o frustraci z nelepšící se životní úrovně a rostoucí zločinnosti a korupce. A nebyl to tedy fašismus a ultranacionalismus. Mnoho komentátorů se ale obává, že by výsledek voleb mohl poškodit obraz Bulharska v zahraničí, což by před kýženým vstupem do EU rozhodně nevyznělo jako výhoda.

Parvanov, který získal o 40 procent hlasů více než Siderov tvrdí, že se druhého kola neobává, protože mezi prvními dvěma kandidáty je propastný rozdíl. Nedostatečná účast voličů je údajně způsobena nedůvěrou voličů ve strany, instituce a politiku. Lidé mají podle Parvanova pocit, že si politici vzájemně vyřizují účty a mají prsty v různých skandálech, místo aby řešili skutečné problémy země, zejména přetrvávající nízkou životní úroveň. Není divu. Po vstupu země do Evropské unie bude Bulharsko jejím nejchudším členem. Z osmi milionů obyvatel žije celá polovina pod hranicí chudoby.

Bývalý televizní moderátor a šéf strany nazvané Napad, tedy útok Siderov naopak tvrdil, že pro něj lidé hlasovali, protože je zastáncem národní suverenity Bulharska a mužem pevné ruky, který se zkorumpovanými politiky skoncuje.

Největším poraženým je nyní bulharské umírněná pravice, která, jak už bylo řečeno, nebyla schopná postavit společného kandidáta. Stojí teď před dilematem, zda podpořit Siderova, nebo socialistu Parvanova, svého tradičního nepřítele. Nejúspěšnější kandidát pravice Nedelčo Beronov tvrdí, že jeho stoupenci Parvanova, ani Siderova volit nebudou a prostě v neděli zůstanou doma. Současný prezident zemi prý příliš váže na Rusko, zejména v energetice. Umírněná pravice ale uznává, že utrpěla nejhorší porážku od dob svržení Todora Živkova a pádu komunismu. Nechme se překvapit. Mimochodem v sousedním Srbsku volili občané hlavu státu opakovaně právě pro nedostatek hlasujících. Současný prezident Boris Tadič byl zvolen až poté, co ze srbské legislativy odstranili klauzuli o minimálně padesátiprocentní volební účasti.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .