První cesta tohoto druhu je vždy symbolická...

Vztahy Ruska s Ukrajinou jsou ovšem v poslední době mimořádně napjaté, čehož je ostatně změna tradičního cíle prvního prezidentského zahraničního výletu víc než výmluvným důkazem. Jak Kazachstán, tak především Čína v tomto ohledu naznačují, co chce Moskva vzkázat Západu: Pokud budete pokračovat s vašimi námluvami v postsovětském evropském prostoru, budeme my hledat užší svazky ve východní části euroasijského kontinentu.

Pokud jde o setkání v kazašské Astaně, jsou jeho výsledky jednoznačné: Moskva v největší a nejdůležitější středoasijské zemi potvrdila, že hodlá i nadále co nejbedlivěji kontrolovat distribuci ropy a zemního plynu ze Střední Asie do Evropy. Obě země potvrdily, že hodlají společně budovat nový plynovod po pobřeží Kaspického moře. I když kazašský prezident Nursultan Nazarbajev letmo zmínil, že ekonomickou náročnost všech nabízejících se možností je třeba řádně prokalkulovat a naznačil tak, že Kazachstán zkoumá také západoevropský projekt Nabucco, který by středoasijský plyn vedl do Evropy mimo ruské území, je jasné, že svých spojeneckých závazků vůči Rusku je si velmi dobře vědom. Situace kolem obou projektů bude mimochodem ještě hodně zajímavá, protože někteří odborníci tvrdí, že pokud by vznikly oba produktovody, nebyl by v dodavatelské oblasti dostatek plynu, který by jimi mohl proudit...

Mnohem důležitější však bezesporu byla Medveděvova návštěva čínské metropole Pekingu. Ruský prezident i jeho hostitel Chu Ťin-tchao odsoudili záměr USA vybudovat celosvětový systém protiraketové obrany, jehož součástí mají být i základny v Česku a v Polsku. Jak Čína, tak Rusko proto prý hodlají další strategickou spolupráci prohlubovat, i když podle Dmitrije Medveděva "jsou ve světě země, jimž se toto úzké partnerství nelíbí". Během své sobotní návštěvy na pekingské univerzitě Dmitrij Medveděv tyto země přesně nespecifikoval, ale bylo jasné, že jeho výrok míří především proti Spojeným státům a západní Evropě.

Propagandistický smysl této cesty zdůraznily i další okolnosti univerzitní přednášky ruského prezidenta: Tento jistě vzdělaný ruský politik nešetřil citáty z Konfucia a Lao´c a současné čínské vysokoškolské studenty přirovnal k vlnám v řece Jang´c, které narážejí na ty předešlé a střídají je - čímž měl zřejmě na mysli, že s novou generací čínských politiků hodlá Moskva budovat ještě užší svazky než s tou současnou.

Ruská média zdůrazňují že za posledních osm let se vzájemná rusko-čínská obchodní výměna zvýšila pětapůlkrát. Jak navíc zdůraznilo dnešní ruské ranní vysílání BBC, ruská strana okázale pominula už několikrát připomínaný fakt, že nová generace čínských vojenských supersoniků nápadně připomíná nejmodernější ruské stíhací letouny Suchoj. Zlá krev by se teď prostě nehodila.

Nejlépe ale hlavní patos Medveděvovy cesty do dvou metropolí na východ od Uralu vystihl ruský analytik a šéfredaktor časopisu Rrusko v globální politice, Fjodor Lukjanov (citujeme): "Rusku dělá starosti čínská tichá expanze do Střední Asie. Moskva si zvykla vnímat tuto oblast jako svůj zadní dvorek, ale Čína tento názor nesdílí." (Konec) Ať se obě země snaží zbytku světa naznačovat, co chtějí, hlavním problémem jejich vzájemných vztahů je, že ve východní části eurasijské pevniny zůstávají hlavními dvěma kohouty na smetišti.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .