Průzkumy a politické strany

Pokles preferencí ČSSD se dal dlouhodobě očekávat, protože razantnost s jakou se premiér Jiří Paroubek zabydlel od loňského léta na české politické scéně měla předčasný start a bylo jasné, že nárůst se zastaví mnohem dřív, než příjdou volby. Pokles preferencí způsobil s velkou pravděpodobností svými nevybíravými a někdy až naivně zpolitizovanými způsoby i nový ministr zdravotnictví David Rath. Střet v naší společnosti totiž není a nikdy nebyl vnímán jako normální projev v předvolebním klání, ale jako nekázeň.

Navíc Rath znejistil jak sociálně slabší vrstvy strachem z toho, že budou muset u lékaře a za léky platit, ale i rozpačité intelektuálnější vrstvy, neboť Rathova nominace na ministra, tak nominace ministra Jandáka na volebního lídra v Jihočeském kraji, jim signalizovala příliš zjednodušený přístup k výkonu politiky jakožto správy země. Zatím způsob práce vedení spíše budí dojem hypetrofované víry ve výsledky měření veřejhného mínění, než v přesvědčení, že tyto výstupy politikům slouží k lepší orientaci ve společenských trendech. Ale i pozdější rozpačitost postoje samého premiéra ve vztahu k selhání jeho poslance Michala Krause a ředitele Národního bezpečnostního úřadu Jana Mareše situaci zkomplikovala.

Ředitel agentury STEM Jan Hartl říká, že "charakter naší politiky je dlouhodobě neurčitý, věcně nezakotvený, zato však plný emotivních perzonálních útoků, které jakoby maskují věcnou prázdnotu." Premiér Paroubek a jeho hvězdy tuto myšlenku jen potvrzují. Pro ČSSD je možná štěstí, že pokles tohoto stylu práce zaznamenala už v únoru, protože má nyní dost času začít oslovovat voliče sofistikovanějším, propracovanějším a i inteligentnějším způsobem. Pokud se jí to nepovede a povede dál kampaň tím nejprimitivnějším způsobem jako kdyby prodávala prací prášky a ne perspektivu České republiky, preference mohou sociálním demokratům dále padat. Změna strategie je ale také úkol pro jejich agenturu Christian - VIP.

ODS, jejíž preference jsou zatím stabilně vysoké, jak vyplývá ze všech průzkumů, dělá úplně jinou chybu. Neuvědomuje si totiž, že její volič je daleko racionánější, tedy méně emotivní, a očekává od své strany, aby mu byly záměry dlouhodobě a přesně vysvětlované. To je právě to, co podle pana Hartla ODS zcela podcenila: Nedodala svým příznivcům dost argumentů a technických parametrů pro své záměry jako je například rovná daň či vůbec nepracovala s zpřehledněním a zjednodušením výkonu politiky, který by zmenšil prostor pro korupci, ač to podle průzkumů lidé od ní očekávají. Malá srozumitelnost a snaha sázet jen od dubna na emocionální kampaň, představují dohromady největší ohrožení pro zatím vysoké preference ODS. Podle ředitele Hartla je riskantní i manévr ODS, podle kterého se snaží oslovit i nejchudší voliče. Tímto krokem totiž znejišťuje své tradiční příznivce a vytrácejí se tím rozdíly mezi jednotlivými politickými stranami. Obraz české politiky se ještě více rozmazavá a občan pak jednotlivá politická hesla vnímá jen jako povrchní pasti na voliče a přestává věřit i základnímu směřování politických stran. Zdá se dokonce, že ODS zaspala dobu, kdy mohla vysvětlit svou jasnou vizi. Za tři měsíce se jí to dle odborníků může už sotva podařit, i když to očekávání tu zřejmě bude, jako bylo v roce 2002. Tehdy ho ovšem ODS nenaplnila, a proto prohrála.

O KSČM odborníci soudí, že výměnou lídra si otevřela do budoucnosti větší potenciál, zatímco u KDU-ČSL je tomu opačně: tato strana ustrnula, její voliči pocházejí většinou jen z jižní Moravy a nedokázala se proměnit v moderní celorepublikovou křesťanskou stranu. Voliči z ní mohou mít dojem, že jejím jediným programem je udržet si svůj podíl na moci, a to je samozřejmě na začátku XXI. století málo. Za jistých okolností by se zřejmě nemusela ani dostat do parlamentu.

Největším překvapením jsou tedy preference Strany zelených, která by svým vstupem do parlamentu mohla oživit politickou scénu a zamezit většímu podílu komunistů na moci. K této straně by se v ideálním případě mohl přesunout až deseti procentní potenciál vždy nespokojených intelektuálských nonkonformních voličů, kteří se nedokáží ztotožnit s žádnou z velkých politických stran, protože se v jejich očích zdiskreditovaly. Problém zřejmě je, že se tato strana musí kvůli svým budoucím úspěchům ještě radikálněji distancovat nejen od marihuany, ale i od levicového ekologismu, který je dle agentury STEM u našich voličů velmi nepopulární a přitáhnout několik zkušenějších lidí typu Martina Bursíka, který umí jak mluvit, tak nosit oblek a kravatu.