Průvan v ČEZu

Většinovým vlastníkem ČEZu je totiž stát. A ten se rozhodl využít dobrého hospodaření firmy k tomu, aby z ní stáhnul peníze. To mělo proběhnout pomocí výplaty dividend. Navíc by se churavějícímu státnímu rozpočtu hodily peníze od ČEZu za nákup regionálních distributorů, které by splatil dříve. Šéf ČEZu to ale odmítl a chtěl finance investovat jiným způsobem. Konkrétně chtěl koupit důlní společnosti Sokolovskou uhelnou i Severočeské doly. Mělo to mít svým způsobem logiku. ČEZ vlastní celou řadu tepelných elektráren. A pokud by se stal majitelem dolů, dodával by potřebnou surovinu sám sobě.

Tím by ušetřil peníze. O tom, že se vedení ČEZu chovalo v poslední době ekonomicky, nejlépe vypovídají čísla. Čistý zisk společnosti činil v loňském roce téměř osm a půl miliardy korun. Přesto se ministrovi průmyslu a obchodu Urbanovi a ministru financí Sobotkovi počínání současného vedení nelíbilo. Nejprve Míla varovali, aby vyhověl přání státu a vyplatil dividendy. Když nedostali kladnou odpověď, rozhodli se jednat. Využili většiny státu v dozorčí radě společnosti a Míla z vedení ČEZu odstranili. V této souvislosti je zajímavé, že na jedné straně chtějí ministři z ČEZu vytáhnout peníze, na druhé straně však počítají s projekty, na které by ČEZ potřeboval horentní sumy.

Řeč je o plánech na expanzi tohoto gigantu na Slovensko a do Bulharska. Pokud by k nim došlo, pak by si ČEZ vyplácení dividend nemohl dovolit a navíc by mohl mít potíže se splácením nákupu distribučních firem v České republice. Tento rozpor se dá vysvětlit dvěma způsoby. Buďto je za odvoláním Míla něco jiného, nebo vláda nemá zcela jasnou představu o fungování ČEZu. První variantě by mohlo nahrávat Mílovo obvinění. Policie ho spolu s dalšími manažery viní, že porušili pravidla hospodářského styku. Pokud by se toto obvinění prokázalo, hrozilo by Mílovi až několikaleté vězení. Policie se domnívá, že manažeři ČEZu obešli zákon o zadávání veřejných zakázek.

ČEZ totiž podle názoru policie nevypsal výběrové řízení na stavbu nového sídla. To je dražší než 12 milionů korun. A právě to je suma, která je hraniční pro povinnost vypsat výběrové řízení. Jaroslav Míl obvinění odmítá. Podle něj k porušení zákona nedošlo. V politických kuloárech se spekuluje o tom, že právě toto obvinění připravilo Míla o podporu ze strany Stanislava Grosse a že to spolu s tlakem ministrů Sobotky a Urbana bylo pro jeho odvolání rozhodující. Vraťme se ale k variantě, že stát nemá o fungování ČEZu zcela jasnou představu. Tu by mohla přiživovat polemika mezi ministrem životního prostředí Ambrozkem a ministrem průmyslu a obchodu Urbanem. Ti se totiž nemohou shodnout na jasné energetické koncepci státu. A v ní by měl hrát ČEZ jednu z hlavních rolí. Urban prosazuje výstavbu další jaderné elektrárny a rozvoj těch stávajících. Také tepelné elektrárny by podle Urbana měly být postupně modernizovány. Ruku v ruce s tím by mělo dojít k rozmachu těžby uhlí.

Ambrozek naopak prosazuje zvyšování podílu energie získávané z obnovitelných zdrojů. Rozhodně je proti stavbě nové jaderné elektrárny. Prosazení Ambrozkovy koncepce by mimo jiné vedlo k oslabování pozice ČEZu. A protože v tomto případě jde o miliardy a peníze představují svým způsobem politický vliv, dá se očekávat tvrdý souboj. Ten by měl v politickém zákulisí provázet také hledání nového šéfa ČEZu. Kdo prosadí svého favorita, bude moci lépe s jedním z největších podniků v zemi manipulovat. Což se, v souvislosti s očekávanými miliardovými zisky tohoto gigantu a s potížemi veřejných financí, může náramně hodit.