Protesty a dozor

Jaderné elektrárny ovšem nejsou obyčejné provozy. Speciálně jsou zmíněny v zákoníku práce, kde je uvedeno, že stávka zaměstnanců při obsluze zařízení jaderných elektráren je nezákonná. Prakticky prý nemohou stávkovat ani uklízečky, neboť se pohybují s koštětem i v primárním, čili jaderném okruhu. Jednání mezi zaměstnavatelem a odboráři zatím k dohodě nedospěla a odboráři hrozí ve svých protestech přiostřit. Neříkají jak, ale reaktory zřejmě neodstaví, soudě podle zpráv, že napětí v elektrárnách by neměli poklesem napětí v zásuvkách pocítit odběratelé. Nedostatek elektrické energie ovšem není to jediné, čeho se v případě nespokojenosti zaměstnanců jaderných elektráren člověk obává.

Podstatné je vědět, zda propouštění nenaruší jadernou bezpečnost státu. ČEZ, který chce ušetřit, tvrdí, že nikoli, zatímco odboráři, kteří si chtějí uchovat práci, naznačují, že propouštění bezpečnosti neprospěje. V tom jsou s nimi za jedno ekologové, kteří mají jaderné elektrárny za nebezpečné tak jako tak. Bylo by uklidňující slyšet názor nezávislého experta, nejlépe paní Dany Drábové, šéfky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Ta se ovšem nechala slyšet, že nebude určovat počet zaměstnanců, ať už minimální, či optimální, neboť to je odpovědnost provozovatele elektrárny. Vedle úřadu, který se stará o bezpečnost zařízení, bychom tudíž měli mít další úřad, který by kontroloval bezpečnost obsluhy.

Jaderné elektrárny jsou nyní nepřetržitě střeženy zvenčí proti teroristům, což je asi rozumné. Někdo by ale měl ještě pro jistotu střežit management a odbory.