Protest překladatelů v Moskvě vyvolal zajímavou debatu

8. říjen 2014

Počátkem září se v Moskvě konal III. mezinárodní překladatelský kongres. Zúčastnilo se ho přes 200 překladatelů ruské literatury z 55 zemí světa. Přestože organizátoři celé velkolepé setkání koncipovali pod heslem Překlad jako prostředek kulturní diplomacie, těsně před zahájením kongresu dostali ostrou překladatelskou petici proti ruskému angažmá v současné ukrajinské krizi.

Znění petice: „Vyjadřujeme hrůzu a bolest nad tím, co se na Ukrajině děje, a nad rolí, již v tom sehrává Rusko - rolí jak vojenskou, tak propagandistickou. Vyjadřujeme rozhodný protest proti politice ruského státního vedení, proti vojenskému vpádu na Ukrajinu, proti propagandě nenávisti, která znetvořuje skutečnost a vyzývá lidi k násilí."

V provolání se nevyhnutelně objevila i pasáž, která zdůrazňuje blízkost Ruska a Ukrajiny - a není divu: Kyjevská Rus přece byla kolébkou pozdější Rusi Moskevské, která se stala zárodkem impéria, proměnivšího se za staletí v největší stát světa.

Čtěte také

"Ukrajina má s Ruskem staleté společné dějiny, úzce je spojuje jazyk, náboženství, tradice, ale také příbuzenské a profesionální svazky. Ruské sdělovací prostředky přitom už dlouhé měsíce tyto společné dějiny odmítají a podkopávají, hloubí mezi dvěma národy bezedné příkopy.

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou může na nepředvídatelně dlouhou dobu zcela zničit jakýkoli pocit blízkosti. Povinností překladatele jako prostředníka mezi kulturami je všemi prostředky napomáhat míru a svobodě slova, otevřeně vystupovat proti lži a násilí."

Nejen tyto klíčové pasáže byly zveřejněny několik dní před započetím kongresu. Jeho organizátoři se v této situaci zachovali velmi rozumně - zprostředkovali delegátům debatu se špičkovým ruským politologem a šéfredaktorem časopisu Rusko v globální politice Fjodorem Lukjanovem.

Fjodor Lukjanov

Lukjanov konstatoval, že současná situace na Ukrajině je obludný karambol jak ruské, tak ukrajinské i západní politiky. Uznává, že je tragédie, kdy se dvě země, propojené tak těsnými historickými, etnickými, kulturními i náboženskými svazky ocitly téměř ve stavu války.

Dle Lukjanova je vlastně těžké mezi oběma národy učinit jasnou hranici, což do značné míry přispělo k dnešnímu napětí. „Ukrajina se tak, jak vznikla po rozpadu Sovětského svazu, musela vůči Rusku vymezit ne-li přímo antirusky, tak alespoň v náznaku konfrontačně - aby Rusku, světu, ale koneckonců i sobě dokázala: My nejsme Rusové, my jsme jiní, my jsme jiný národ a jiná země."

Čtěte také

Lukjanov se také vyjádřil k povaze ukrajinské státnosti. Tvrdil, že základem ukrajinského státního zřízení je vlastně oligarchická struktura, které se nedotkly ani události na Majdanu.

Důležitým bodem ukrajinského dění byl vývoj rusko-západních vztahů. Ty sice začaly v 90. letech upřímnou snahou o vzájemné sblížení, ale postupně odrostly směrem k antagonismu. A začalo přetahování o Ukrajinu - zda bude v Evropské unii, nebo v Celní unii. A právě tento proces vyvolal i onu explozi na Ukrajině.

Dle Lukjanova se vnější síly chovaly velmi nekonstruktivně, což velmi přispělo k rozpadu ukrajinské státnosti. Politolog taktéž tvrdí, že obsazení Krymu bylo de facto snahou zabránit odchodu ruské černomořské flotily, ke kterému vzájemné vztahy spěly.
Lukjanov se vyjádřil i k povaze informování ruských médií o konfliktu. Přiznal, že se poměrně primitivně uchylují k manipulaci s informace ve snaze formovat veřejné mínění.

Černomořská flotila v Sevastopolu

V rámci debaty došlo i k závěru, že je třeba si uvědomit podíl všech stran na situaci a nevinit z ní jen Rusko. Lukjanov například tvrdil, že zatímco Rusko už v březnu usilovalo o otevření jednání, ukrajinská vláda o tom nechtěla ani slyšet a usilovala o vojenské udržení separatistických regionů.

Ačkoliv se kongres a debata odehrávaly v atmosféře skoro hmatatelného napětí, odborná úroveň překladatelských rokování nijak neutrpěla. Překladatelé jsou tu přece proto, aby zprostředkovávali vzájemné lidské porozumění, tak jakpak by nedokázali porozumět jeden druhému.

autoři: Jan Blažek , ldo
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.