Prospěšné priony
Priony čili infekční bílkovinné částice vyvolávají u člověka řadu nebezpečných onemocnění, například Creutzfeldt-Jakobovu chorobu. V přírodě však přinášejí předchůdci lidských prionů svým nositelům řadu výhod.
O vlastnostech bílkovin rozhoduje prostorové uspořádání jejich molekuly. Nevhodně sbalený bílkovinný řetězec nemusí plnit v buňkách potřebné funkce. Některé bílkovinné molekuly mohou zaujmout novou prostorovou konfiguraci a v tomto stavu pak nutí zaujímat novou konfiguraci i další molekuly této bílkoviny. Chybné sbalení bílkoviny se pak šíří organismem jako řetězová reakce. Každý chybně sbalený protein nutí ke stejnému "zašmodrchání" další zatím "zdravé" molekuly. Proteiny s touto schopností označují biologové jako priony. Nahromadění prionů v těle člověka nebo zvířat vyvolává smrtící onemocnění, například Creutzfeldt-Jakobovu chorobu lidí, skrapii ovcí či BSE skotu. Nabízí se otázka, proč organismy tak nebezpečný protein vůbec mají.
Výzkum amerických biologů pod vedením Susan Lindquistové z Whitehead Institute ukázal, že proces vzniku prionů mohl během evoluce představovat významnou výhodu. U kvasinky Saccharomyces cerevisiae objevila Lindquistová a její kolegové čtyřiadvacet bílkovin, které se chovají jako priony. Důkladněji se vědci věnovali bílkovině Mot3. V normálním tvaru její molekuly potlačují práci genů potřebných k tvorbě buněčné stěny. Když se protein Mot3 změnou tvaru promění na prion, ztratí svou původní funkci a dovolí budování extrémně silné buněčné stěny. Ty pomohou kvasinkám přežít například při nedostatku kyslíku. Jde tedy o priony, které neškodí, ale naopak pomáhají.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
