Pronásledování baháistů
Jedním z nejintenzivněji pronásledovaných náboženství je víra, zvaná "bahái". Její následovníci jsou vystaveni útlaku především v islámských zemích. Jde sice o víru v jednoho Boha, stejně jako je tomu v případě judaismu, křesťanství a islámu, kamenem úrazu je ale tvrzení, že po Mohamedovi přišel další prorok. Situace baháistů v Íránu je opravdu smutná.
Když před pár dny příslušníci baháistického náboženství v Íránu oslavili svůj Nový rok, nebyl to jednoznačně radostný okamžik. Právě v těchto týdnech prochází v Íránu těžkou zkouškou.
V lednu íránské úřady odsoudily asi padesát příslušníků baháismu za ohrožení státní bezpečnosti a herezi. Až na několik případů šlo o podmíněné tresty, pokud odsouzení budou ochotni zúčastnit se státem organizovaných převýchovných kurzů islámu. Příslušníci baháismu byli obviněni z toho, že šířili svou víru pod rouškou pomoci chudým.
Tlak tím však neskončil. Úřady mezitím ohlásily proces s dalšími sedmi baháisty, kteří se měli dopustit špionáže pro Izrael, urážky islámu a propagandy proti islámské republice. Jde o příslušníky neformálního orgánu, který stojí v čele íránských baháistů. Oficiální vedoucí orgán byl totiž íránským státem zrušen již v roce 1983. Špionáž - a zejména pro zemi jako Izrael - může znamenat nejvyšší trest, přestože obhájkyní sedmice zatčených je nositelka Nobelovy ceny za mír Širín Ebadiová. Za poslední desetiletí byly v Íránu popraveny už stovky baháistů.
Jde o zatím poslední vlnu perzekucí hnutí, které je pod dlouhodobým tlakem ze strany íránského režimu. Ten propagandisticky využil toho, že centrum baháismu sídlí v izraelské Haifě. Tam bylo ovšem umístěno dávno před vznikem Izraele, a zůstalo tam i po jeho založení, protože je ze strany státu tolerováno.
To se však nedá říci o Íránu. Baháistické hnutí, založené v polovině 19. století, je zde dlouhodobě pronásledováno. Značné potíže mělo už za šáhova režimu, ale po islámské revoluci v roce 1979 bylo prohlášeno za herezi a je tvrdě stíháno - svou roli hraje fakt, že baháisté se oddělili od šíitské větve islámu. Nešlo při tom jen o státní perzekuci, ale i státem podporované nezákonné činy, jako je ničení hřbitovů a svatyní ze strany náboženských fanatiků, pogromy, unášení baháistických žen a jejich nucených sňatků s muslimy. Již v minulosti byli íránští baháisté obviňováni ze zrady a spolupráce s cizinci, zejména Brity a Rusy, a nyní tedy i ze špionáže pro Izrael. Na světě žije asi 5 milionů vyznavačů tohoto málo známého monoteistického náboženství, v Íránu jich je zřejmě několik set tisíc - přesná čísla ovšem kvůli utajení nejsou známa.