Projekt Tarsius pokračuje - další zpráva z terénu

2. červen 2010
V lese bylo potřeba označit body, ze kterých zvířata zaměřujeme

Kácení v lese se stabilizovalo, nártouni se vrátili na původní místa. Ovšem, místním zřejmě začala naše přítomnost vadit tak, že se rozhodli nám projekt, kterému nemohou moc rozumět, když nás vidí s anténou pobíhat v noci po lese, hatit.

V lese máme systém přesně zmapovaných a označených bodů. Najednou se kusy odsekaných větví se žlutou a reflexní páskou objevují poházené o desítky metrů jinde či mizí úplně. Nezbývá, než vše trpělivě obnovovat a doufat, že ničení brzo ustane.

Zdá se, že ustalo, a já se připravuju na návrat zpět. Teď už se jen děsím toho, že islandská sopka soptit nepřestane a můj let z Londýna bude zrušen. Naštěstí se provoz obnovil dva dny předtím a já už čekám v Londýně. V tom přichází další zpráva: „Jsi ještě v ČR? Zvířatům docházejí vysílačky!“ Nejen lidský faktor, ale i technika občas vyvede člověka z míry. Modlím se, aby vysílačky vydržely ještě do mého příjezdu, a v batohu už mám várku záložních. Na Bohol se dostávám až za pět dní a první večer v lese nemáme žádný signál. Na další den povoláváme lovce. Pytlák, se kterým jsme spolupracovali, není k dispozici (což také k místnímu koloritu patří), tak musíme vzít za vděk jeho bratry či bratranci. Opět nám neocenitelně vypomohli zaměstnanci centra Symply Butterflies, se kterým spolupracujeme.

Hned na začátek jsme úspěšní. Našli jsme samičku, stavíme kolem ní sítě a lov začíná. Po delší době ji máme, vyměňujeme vysílačku a samička se vrací na své místo. Další den nám však přinesl překvapení, které stálo za to a překonalo všechny dosavadní útrapy. Po poměrně dlouhé snaze chytit dalšího nártouna, nacházíme signál ve skalní puklině, nebo spíš jakémsi doupěti. To je skvělé, nártoun by nám neměl utéct, pokud jeskyně nemá další východy. A naštěstí nemá. Lovec nártouna zkušeně vytahuje. V tom si ale Bára všimla, že nártoun nemá vysílačku, což je víc než podivné, když ho celou dobu honíme podle signálu. Je to tak, v díře je ještě jeden nártoun. Oba dva se stěhují na stanici, dostávají vysílačky a putují zpět do lesa. Je to pár, samec se samicí, a můžu říct, že je to vůbec poprvé, co byli vědecky zaznamenáni dva jedinci nártouna filipínského takto blízko sebe. Nás poslední nártoun byl odchycen další den a dostal novou vysílačku.

Každý bod má své jméno a číslo

Sledování tedy dál zdárně pokračuje a i přes problémy, které jak se zdá k práci v odlišné kultuře tak nějak patří, pokračovat ještě nějaký čas bude.

Projektu Tarsius se bude věnovat také magazín Natura s datem premiéry 3.6.2010

Aktuální informace najdete také na stránkách projektu Tarsius

Spustit audio
autor: Milada Petrů