Prodá Česko svoji papírnu ve slovinském Kršku?

02397378.jpeg
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 02397378.jpeg

Už více než pět let spravuje české Ministerstvo financí papírnu ve Slovinském Kršku. Tradiční provoz si vyžádal nemalé investice a přesto se nad jeho budoucností vznášejí otazníky.

České vlády a její ministři se totiž v průběhu času lišili v názoru, zda papírnu dál provozovat, nebo zda ji prodat. A pokud ano, komu a kdy, aby ČR neohrozila sociální stabilitu celého regionu. To by mělo pak také diplomatické důsledky pro naši zemi.

Svého času se Václav Klaus chlubil tím, že se u nás privatizuje za týden tolik podniků, co v Thatcherovské Británii za rok. A tak v rukou státu už zůstalo zcela nebo částečně jen několik značek, od tradičního pivovaru po energetický gigant. O to výjimečnější je příběh papírny Vipap Videm, která přešla majetkově naopak od soukromého vlastníka na stát. Navíc továrna ani neleží na českém území, ale ve Slovinsku.

České problémy se slovinskou firmou Vipap, založenou v roce 1929, začaly před osmnácti lety. V roce 1996 továrnu v dražbě koupila ostravská společnost ICEC Holding. Ta ji ale v důsledku své dluhové krize zastavila u IPB. Když ale padla i sama IPB, ocitla se slovinská papírna v majetku ČSOB a dále přešla do vlastnictví České konsolidační agentury. Tím vlastně připadla státu, konkrétně Ministerstvu financí, které je jako její vlastník zapsáno od roku 2008.
A jak vypadá situace dnes - přímo na místě, ve slovinském Kršku?

Technický ředitel Vipapu Miloš Habrnál prochází mezi obrovskými halami papírny. Tři papírenské stroje tady produkují ročně 200 tisíc tun publikačního papíru. Ředitel ukazuje na káď s vodou, po které putují bílé kusy hmoty do velkého stroje. Mezi rychle se otáčejícími válci prochází papír. Sušící komoru tvoří válce vytápěné parou, které papír vysušují. Z nich vychází suchý list. Na konci papírenského stroje se navíjí asi pět metrů dlouhý obrovský válec papíru.

Papírna (ilustrační foto)

Obchodní ředitel Ladislav Kristančič vysvětluje: „V Itálii dodáváme papír novinám, jako jsou Corriere della Sera, La Repubblica, které jsou největší v zemi. Samozřejmě pro ně nedodáváme všechen papír, ale jen část, protože jejich náklad je velký. V Německu Süddeutsche Zeitung, Frankfurter Allgemeine Zeitung, v Rakousku Kurier, Oberösterreichische Nachrichten, Niederösterreichische Nachrichten, v Maďarsku všechny hlavní deníky, v Srbsku pokrýváme až 70 % trhu.“

Na otázku, jestli papírně nedělá problém klesající poptávka po novinovém papíru, ředitel Kristančič dodává: „Spotřeba novinového papíru používaného pro tištění samotných novin je nižší. Nesmíme ale zapomínat na všechny ty letáky, které denně dostáváme do schránek. Kromě toho, poptávka je nižší jen někde. V jihovýchodní Evropě, zvláště na Balkáně, roste.“

Výhodná poloha papírny na kraji jihovýchodní Evropy zaručuje podniku, že o zakázky nemá nouzi. Pro starostu města Krška je ale důležitá hlavně otázka komu papírnu česká vláda prodá.

„Bojíme se, že nový majitel koupí továrnu jen proto, aby ji mohl zavřít a on se tak dostal na trhy, které dříve pokrývala. Produkce papíru je velmi specifická a lidé, kteří v tomto odvětví pracují, mají specifické dovednosti a vzdělání. Většina zaměstnanců, jsou navíc starší lidé, kteří už nenajdou jinou práci,“ popisuje starosta města Krško Miran Stanko.