Proces s vůdci Rudých Khmérů
Jestli 19. století bylo označeno jako století páry, pak to dvacáté by bylo nejlépe nazvat stoletím genocid. Během uplynulých sta let proběhly snad desítky vln masového vyvražďování celých národů nebo tříd.
Některé incidenty jsou už málem zapomenuty, ale mezi ty nejpamětihodnější určitě patří teror, který rozpoutali Rudí Khmerové v Kambodži - v Hollywoodu dokonce už před pětadvaceti lety vznikl celovečerní film s Johnem Malkovichem v jedné z hlavních rolí.
V druhé půli sedmdesátých let Rudí Khmérové rozpoutali masové vraždění, kterému padlo za oběť více než milion lidí. Podle některých tvrzení to byl dvoj- až trojnásobek, zejména pokud se přičtou i lidé, kteří po vyhnání z města zemřeli například hlady. Toto ultralevicové hnutí se totiž pokusilo vnutit vlastnímu národu utopii dokonalé rovnosti, zrušeny byly dokonce i školy a peníze.
Pro genocidy minulého století je charakteristické ještě jedna věc - spravedlnost nedostihne pachatele nikdy, a nebo jen pozdě a z malé části. Tribunály, které se přece jen odehrají, se konají za přispění nebo i nátlaku zahraničí, a jejich cílem je - spíše než potrestat viníky - už jen usnadnit národní smíření a vyrovnání se s minulostí.
Jako příklad může sloužit právě řádění Rudých Khmerů. I když od konce této hrůzovlády uplynulo třicet let, zatím před soudem nestál žádný vysoký představitel. To se mění právě teď díky tomu, že toto úterý konečně začal proces s Kang Kek Ieuem, bývalým představitelem hnutí a také velitelem neblaze proslulé věznice S-21.
Podle maoistické ideologie v kambodžské verzi platilo, že lidi je třeba převychovat, a nebo zlikvidovat, a právě na tomto vyhlazování se podílel zmíněný politik. Věznicí S-21 prošlo během několika let asi 20 tisíc lidí a většina z nich už nikdy nevyšla živá. Typickým způsobem popravy bylo ubití bambusovými holemi a nebo palicemi. Nejčastějšími oběťmi byli příslušníci inteligence, kteří prý byli příliš nakaženi starým světem, a tedy ani nemohli změnit své myšlení. K zařazení mezi intelektuály stačilo nosit brýle, nebo prostě jen bydlet ve velkém městě. Ironií osudu je, že sám Kang Kek Ieu, nyní šest-a-šedesátiletý, byl původně učitelem, a tedy by podle khmerské ideologie měl tehdy skončit pod holemi ve věznici, kterou sám řídil.
Po něm by před soud měli předstoupit další čtyři vysocí představitelé nelidského režimu. Ten nejvýše postavený Rudý Khmér, Pol Pot, neboli bratr číslo 1, už před více než deseti lety zemřel, a tak se nikdy nemusel zodpovídat za své zločiny. Ty uvnitř kambodžské společnosti stále ještě fungují jako nevybuchlá nálož. Podle nedávného výzkumu Kalifornské univerzity zhruba polovina Kambodžanů tvrdí, že by nechtěla s bývalými příslušníky hnutí žít v jedné vesnici, a přes sedmdesát procent dotázaných si přeje, aby tito lidé nějak trpěli. Asi 40 procent lidí připouští, že by se bývalým pachatelům nějak pomstili, kdyby to šlo, a někteří se dokonce opravdu na vlastní pěst mstili.
Zároveň probíhá ve společnosti opačný proces, a to proces zapomínání. Více než polovina ze 14 milionů Kambodžanů se narodila až po roce 1979 a na dobu hrůzovlády si nepamatuje. Ministerstvo školství proto pro ně právě v těchto dnech vydalo zvláštní učebnici, v níž události - ne zas tak příliš vzdálené - mladým obyvatelům přibližuje a vysvětluje. Její autoři jsou si vědomi, že nevyřešená minulost se nakonec stejně vrátí.
K vyřešení a zpracování vlastní historie má sloužit především tribunál, který začal právě procesem s velitelem věznice S-21. Na jeho zřízení se dohodli představitelé Kambodže s OSN už před více než pěti lety, a je vytvořen podle podobných tribunálů pro bývalou Jugoslávii, pro Rwandu nebo pro Sierru Leone. Hlavním žalobcem je Kanaďan, soudce Holanďan, a obhájcem obviněného je Francouz.
Každému je ale jasné, že úplně se s minulostí vyrovnat nelze. Vždyť někteří z funkcionářů Rudých Khmérů sedí dnes v kambodžské vládě, a mimochodem, patří mezi ně i současný premiér Hun Sen.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.