Proč si háďátko nezkazí žaludek
Jen jedna mutace stačí k tomu, aby se jinak hltavá hlístice naučila vyhýbat nebezpečné potravě.
Hlístice háďátka obecná (Caenorhabditis elegans) jsou oblíbenými pokusnými organismy. Asi milimetr dlouzí „červíci“ se živí bakteriemi. Způsob příjmu potravy některých z nich se nedá popsat jinak než jako hltání – háďátko se prostě ubírá vpřed a požírá všechno, co má před sebou. Existují však i kmeny, které jsou vybíravější a dokážou se vyhnout bakteriím, které by jim mohly uškodit. Otázkou bylo, jak to dělají, protože velice jednoduchou nervovou soustavu háďátek tvoří jen něco málo přes tři stovky neuronů.
Aby to zjistili, nabídli vědci z Massachusettského technologického institutu háďátkům bakterie Pseudomonas aeruginosa. Tento významný lidský patogen je nebezpečný i pro tyto drobné hlístice. Po 24 hodinách vědci zjistili, že jeden kmen háďátek se bakteriemi nakrmil a zahynul. Další je ochutnal, zjistil, že to není nic dobrého a nadále se bakteriím vyhýbal. Analýza genomů obou kmenů ukázala, že příčinou „vybíravosti“ je mutace v genu HECW1, který se podílí na přenosu signálů mezi neurony. Díky ní se háďátko dokáže naučit, že některé bakterie k jídlu jsou, ale jiné ne.
Zdroj: Nature
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.