Proč si háďátko nezkazí žaludek

18. listopad 2011
Monitor

Jen jedna mutace stačí k tomu, aby se jinak hltavá hlístice naučila vyhýbat nebezpečné potravě.

Hlístice háďátka obecná (Caenorhabditis elegans) jsou oblíbenými pokusnými organismy. Asi milimetr dlouzí „červíci“ se živí bakteriemi. Způsob příjmu potravy některých z nich se nedá popsat jinak než jako hltání – háďátko se prostě ubírá vpřed a požírá všechno, co má před sebou. Existují však i kmeny, které jsou vybíravější a dokážou se vyhnout bakteriím, které by jim mohly uškodit. Otázkou bylo, jak to dělají, protože velice jednoduchou nervovou soustavu háďátek tvoří jen něco málo přes tři stovky neuronů.

Aby to zjistili, nabídli vědci z Massachusettského technologického institutu háďátkům bakterie Pseudomonas aeruginosa. Tento významný lidský patogen je nebezpečný i pro tyto drobné hlístice. Po 24 hodinách vědci zjistili, že jeden kmen háďátek se bakteriemi nakrmil a zahynul. Další je ochutnal, zjistil, že to není nic dobrého a nadále se bakteriím vyhýbal. Analýza genomů obou kmenů ukázala, že příčinou „vybíravosti“ je mutace v genu HECW1, který se podílí na přenosu signálů mezi neurony. Díky ní se háďátko dokáže naučit, že některé bakterie k jídlu jsou, ale jiné ne.

Zdroj: Nature

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.