Proč se znovu mluví o předčasných volbách

18. květen 2007

Politici průběžně navrhují předčasné volby. Nedávno o nich mluvil Mirek Topolánek, teď je v rozhovoru pro Český rozhlas 6 připomněl Jiří Paroubek. Pokud chce pozorovatel shrnout tuzemské politické poměry ve zkratce, není k tomu lepší příležitost.

Nápadný je hned moment, proč předčasné volby doporučoval v dubnu Topolánek a v květnu Paroubek. Během měsíce se významně zhoršily voličské preference ODS, naopak vyrostla popularita sociální demokracie.

Tím ovšem výčet pozoruhodných důvodů, proč politici mluví o předčasných volbách, ještě nekončí.

Obliba ODS klesá po zveřejnění reformy veřejných financí. Komentátorům je jasné, že se v tomto ohledu občanským demokratům příliš nedaří. Reforma je hodně složitá, složená z desítek dílčích opatření, které si někdy dokonce odporují, protože mají odpovídat programům tří stran a navíc ještě ekonomické realitě.

Vládní politici chtěli vysvětlit reformu ve zkratce, zvolili však nešťastnou marketingovou strategii. Zpočátku představili svůj plán jako dalekosáhlou reformu, která zachrání veřejné finance před důsledky katastrofického hospodaření předchozích levicových vlád, zároveň umožní další dramatický růst zdejší ekonomiky. Pokud se celý prospěšný balík neschválí, vláda odstoupí a vyvolá předčasné volby.

Tento výklad hodnotili skepticky nejen opoziční politici, ale také ekonomové a ekonomičtí novináři. Těm se při bližším prozkoumání nezdály změny zase tak dramatické.

Vláda kritice ustoupila a přiznala, že ještě nejde o zásadní reformy. Zpočátku se má jen zachránit rozpočet a až v dalších krocích se rozjedou skutečné změny, hlavně v penzijním a zdravotnickém systému a na trhu práce. Je pravda, že tyto změny jsou naplánovány a zvláště ve zdravotnictví mohou být zásadní.

Tím ministři veřejnosti zamotali hlavu - jde tedy o reformu, anebo nejde? Ale především ztratily smysl dramatické sliby, že bez schválení prvního kroku reforem vláda nechce vládnout dál. Paroubkovi se naopak otevřel prostor pro další tahy. Úsporné reformy v klidu odmítá spolu s většinou dezorientovaných občanů. Je však ochoten Topolánkovi podat pomocnou ruku a prosadit spolu s ním rozpočet - ovšem za cenu, že se nejhorší škrty nebudou prosazovat. Postoj sociálních demokratů má svou levicovou logiku - když se nesníží daně bohatým a když neklesne daň podnikům, nebude nutné škrtat dávky, ani zvyšovat dolní sazbu DPH. Pro ekonomiku v tom tak velký rozdíl proti navržené reformě nebude, hlavně když se zvládne rozpočtový schodek.

Ovšem ODS na tento návrh přistoupit nemůže, pokud nechce zavřít dveře dalším reformám. Pro ně jsou takové detaily jako omezení sociálních dávek či zavedení poplatků u lékaře sice prvním, ale důležitým krokem.

Přesto Paroubek narýsoval mantinely pro další politický střet. Vláda bude chtít parlamentem prohnat svá první reformní, či předreformní opatření. Když to s pomocí poslanců Melčáka a Pohanky vyjde, bude se válčit dál. Pokud to s nimi ale nepůjde, nabízí Paroubek východisko. Není přitom zcela jisté, jestli myslí předčasné volby vážně. Jednat se dá totiž i o jiných tématech.

V této chvíli je jisté, že dva šéfové největších stran mohou na předčasných volbách dohodnout. Málokdo si toho všiml, ale občanští a sociální demokraté už teď mají ústavní většinu v obou komorách parlamentu. Právě tato většina je nezbytná ke zkrácení volebního období.

Nejde však jen o to. S ústavní většinou jdou zařídit i různé jiné věci. Například změnit volební systém tak, aby byly ze sněmovny vyloučeny menší strany.

Není tedy vyloučeno, že předseda sociálních demokratů chtěl svým návrhem předčasných voleb upozornit ODS na tuto možnost. Díky takovému postupu by velké strany zastavily nástup Zelených do velké politiky a zároveň daly ránu z milosti lidovcům, které by mohla ODS vzít pod svá ochranná modrá křídla.

Vzniká tedy reálná alternativa, která je kompromisem vhodným pro oba rozhodující hráče politické scény.

Debata o předčasných volbách má ještě jeden rozměr. Topolánek s Paroubkem se o tak závažných věcech baví jen přes média a z toho je zřejmé, že velké strany mezi sebou na vyšší úrovni nekomunikují. To není dobrá vyhlídka pro reformu, protože bez předem sjednané dohody nemůže vláda počítat s žádným způsobem tolerance. Ale zase na druhé straně - politici mohou spolu velmi vážně konzultovat, jen to zatím nechtějí říct veřejně. Vztahy ODS a ČSSD tedy bude dobré v příštích týdnech sledovat s mimořádnou pozorností.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .

autor: Petr Holub
Spustit audio