Proč se umírá na Everestu
Otok mozku a únava - to jsou podle nové studie hlavní příčiny úmrtí na nejvyšší hoře světa.
Mount Everest není jen nejvyšší horou světa, ale také jedním z nejnebezpečnějších míst, jaká se na Zemi nacházejí. Mezinárodní tým vedený odborníky z Massachusettsské všeobecné nemocnice nyní zpracoval vůbec první studii příčin všech úmrtí, k jakým kdy došlo při pokusech o dobytí vrcholu. Na 8850 metrů vysokém Mount Everestu v letech 1921 až 2006 zahynulo celkem 212 osob. Většinou k tomu došlo v takzvané zóně smrti - tedy v nadmořské výšce nad 8000 metrů - během sestupu z hory.
Zatím se za nejčastější příčiny smrti horolezců a šerpů pokládaly laviny, pády a edém plic, který vzniká v důsledku extrémní nadmořské výšky. Výsledky studie, která vychází v British Medical Journalu ovšem ukazují, že v lavinách a při pádech na Everestu zahyne až překvapivě málo lidí. Nebezpečnější je únava, zaostávání za ostatními členy výpravy a příliš dlouhý čas sestupu. Také symptomy otoku plic se u zemřelých vyskytovaly jen vzácně. Překvapivě častý byl naopak cerebrální edém, při kterém do mozku prosakuje krev z krevních cév. Důsledkem je zmatek a ztráta koordinace, což v extrémních podmínkách může být fatální.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
