Proč se příchod Cyrila a Metoděje slaví 5. července? Odpověď hledejte v době národního obrození

„Českým vlastencům v 19. století se nabízelo nějakým způsobem propojit jednak příběh bratří věrozvěstů Cyrila a Metoděje, posléze tradici spojenou se Sázavským klášterem a svatým Prokopem a tedy tradicí slovanské bohoslužby. Později ještě s Emauzským klášterem a dobou Karla IV. A zase už jsme časově v těsném dohledu doby husitského hnutí, kdy se tyto epizody nabízely k propojení v celistvý příběh o hrdinném zápasu českojazyčného živlu,“ popisuje Hošek, jakým způsobem pracovali národní buditelé s cyrilometodějskou tradicí.

Čtěte také

Cyril, Metoděj i Hus dali přednost sebepřekročení před komfortem, podotýká biskup

Čeští vlastenci, kteří se ke zmíněným odkazům hlásili, s nimi však pracovali s velkou mírou tvořivosti. Zásadně také přehodnocovali to, co podle nich bylo jádrem a klíčovým obsahem cyrilometodějské misie.

„Dá se říct, že českým vlastencům v 19. století šlo o úplně jiné věci než svatému Cyrilovi a Metodějovi. To opravdu takřka nemělo průnik. Koneckonců například Masaryk byl velmi ostrým kritikem propojování cyrilometodějské a husitské tradice, protože se mu zdálo, že je velmi účelově vymyšlené, že jsou svátky Jana Husa a Cyrila a Metoděje hned za sebou,“ míní Hošek.

Pragmatický vznik data 5. července

Podle Šebka jde však v tomto případě spíše o to, že vedle svátku Cyrila a Metoděje stojí ještě jeden důležitý svátek, a to je sv. Prokop.

Čtěte také

Cyril a Metoděj. Stihli vytvořit písmo, potkat se s papežem i založit arcibiskupství

„Nelze říct, že 5. červenec úplně stojí proti 6. červenci. Samozřejmě se to nabízí, protože o 5. červenci bylo rozhodnuto teprve v roce 1863 a v podstatě se to neopírá o nic konkrétního,“ vysvětluje Šebek.

Šlo totiž především o pragmatickou záležitost. Svátek se od dob Karla IV. až do roku 1863 slavil 9. března. Tento den však spadal do postní doby, kdy se v katolické církvi slavnosti příliš nedělají, navíc počasí není úplně ideální.

„Nakonec se poměrně pragmaticky rozhodlo, že se hlavní pouť přesune na 5. červenec, kdy už skončila sena a ještě nezačaly žně. Není to ale podle mě úplně kvůli tomu, že by to mělo odlákat pozornost od 6. července, ale myslím, že logicky svátek stojí vedle 4. července, kdy se slaví svátek svatého Prokopa, na což jsme tady možná trošku pozapomněli, ale právě svatý Prokop je v zásadě pokračovatel díla svatých Cyrila a Metoděje na Sázavě.“

Posílení vzájemnosti

Podle Hoška žije cyrilometodějská tradice velmi silným druhým životem v dobových aktualizacích.

Čtěte také

Luděk Galuška: Proces tvorby písma byla otázka roků. Cyril a Metoděj ho museli mít připravené dříve

„Bylo potřeba posílit československou nebo případně česko-moravsko-slovenskou vzájemnost a blízkost. K tomu se cyrilometodějská tradice velmi hodila. Případně posílit semknutost Čechů a Slováků proti tak nebo onak vnímanému německému ohrožení. To znamená, odpor vůči kulturnímu a politickému tlaku ze Západu byl vystupňován odkazem na cyrilometodějskou tradici, která měla naše končiny spojovat s Východem a se slovanským světem, nikoli se Západem a s germánským světem, který byl po významné etapy českých kulturních a politických dějin vnímán spíš jako hrozba,“ vysvětluje Hošek.

Cyrilometodějská tradice byla podle něj dokonce někdy instrumentalizována, formována a deformována k nepoznání, a to jako nástroj protiněmecké agitace.

Čtěte také

Příchod Cyrila a Metoděje byl i politický akt. Přispěl ke konsolidaci Velkomoravské říše, říká historička

S tím souhlasí i Šebek, podle něhož je toto vnímání kontinuální. „Jak v 19. století, tak za první republiky, tak ale i v době komunistického režimu je cyrilometodějská tradice pořád vnímaná jako nástroj boje proti Němcům.“

Hošek popisuje, jakým způsobem byla i komunistická doktrína věrná obvyklé verzi převyprávění příběhu Cyrila a Metoděje jako těch, kteří stmelili vazbu mezi našimi předky a ostatními slovanskými národy.

„Šlo o snahu ukázat, jak nás Cyril a Metoděj vedou k příchylnosti vůči dubisku na Východě a velkému ruskému bratru. A to mě do jisté míry dřív vedlo ke skepsi vůči nabubřelým slovům a superlativům, kdy se Cyril a Metoděj na základě podivných a pochybných motivů staví na podstavec. A s každým dalším superlativem je to méně věrohodné,“ dodává Hošek.

Poslechněte si celý kulatý stůl Názorů a argumentů v audiozáznamu. Moderuje Ondřej Konrád.