Proč se hadi plazí po podlaze
Rychlý pohyb na hladké ploše umožňuje hadům tření šupin na spodní straně těla spolu s přenášením váhy.
Had, který se vlnivými pohyby plazí kupředu, se odstrkuje od kamínků, větviček a jiných překážek, které se mu staví do cesty. Stejně dobře se ale dokáže pohybovat i po zcela hladké ploše, jakou je například podlaha v laboratoři inženýrů mechaniky na Georgijském technologickém institutu. Zdejší odborníci se zabývali mechanikou pohybu hadů, kterou studovali na červenočerně pruhovaných korálovkách sedlatých (Lampropeltis triangulum campbelli). Zjistili, že pro vlnivý pohyb hada na hladkém povrchu je klíčové tření mezi podkladem a velkými šupinami, které má had na břišní straně těla.
Na základě experimentů s hady, kteří jim na útěku občas zmizeli pod kopírkou, inženýři vytvořili matematický model. Zjistili ale, že je o dost pomalejší než skutečná korálovka a hledali další faktory, které rychlost hadího pohybu ovlivňují. Nakonec zjistili, že plazící se had pracuje i se svou hmotností a nadzvedává křivky těla tak, aby se co nejefektivněji odstrkával od hladkého podkladu. Jakmile to vědci naučili svůj matematický model, jeho rychlost se zvýšila o 35 procent - tedy na úroveň skutečné korálovky. Nové poznatky o hadím pohybu mohou být podle autorů studie velmi přínosné pro jejich kolegy, kteří se zabývají vývojem plazících se robotů určených pro práci v těsných prostorách.
Výsledky studie popisuje článek, který tento týden vychází v Proceedings of the National Academy of Sciences.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.