Proč se hadi plazí po podlaze

11. červen 2009

Rychlý pohyb na hladké ploše umožňuje hadům tření šupin na spodní straně těla spolu s přenášením váhy.

Had, který se vlnivými pohyby plazí kupředu, se odstrkuje od kamínků, větviček a jiných překážek, které se mu staví do cesty. Stejně dobře se ale dokáže pohybovat i po zcela hladké ploše, jakou je například podlaha v laboratoři inženýrů mechaniky na Georgijském technologickém institutu. Zdejší odborníci se zabývali mechanikou pohybu hadů, kterou studovali na červenočerně pruhovaných korálovkách sedlatých (Lampropeltis triangulum campbelli). Zjistili, že pro vlnivý pohyb hada na hladkém povrchu je klíčové tření mezi podkladem a velkými šupinami, které má had na břišní straně těla.

Na základě experimentů s hady, kteří jim na útěku občas zmizeli pod kopírkou, inženýři vytvořili matematický model. Zjistili ale, že je o dost pomalejší než skutečná korálovka a hledali další faktory, které rychlost hadího pohybu ovlivňují. Nakonec zjistili, že plazící se had pracuje i se svou hmotností a nadzvedává křivky těla tak, aby se co nejefektivněji odstrkával od hladkého podkladu. Jakmile to vědci naučili svůj matematický model, jeho rychlost se zvýšila o 35 procent - tedy na úroveň skutečné korálovky. Nové poznatky o hadím pohybu mohou být podle autorů studie velmi přínosné pro jejich kolegy, kteří se zabývají vývojem plazících se robotů určených pro práci v těsných prostorách.

Výsledky studie popisuje článek, který tento týden vychází v Proceedings of the National Academy of Sciences.

autor: Martina Otčenášková
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.