Proč Rath vyhrál nad zdravotníky

Zavedl nucenou správu nad Všeobecnou zdravotní pojišťovnou a pak rozmetal všechny námitky opoziční ODS.

Vydal úsporné vyhlášky a pak uhájil pozici proti stávce lékárníků, demonstraci soukromých lékařů i proti embargu, které vyhlásili distributoři nad zadluženými nemocnicemi.

Vyhrát dílčí politickou bitvu není žádný zázrak, ale odolat soustředěnému tlaku spojených zdravotnických lobby - to tady ještě nebylo. Rathovo kouzlo není obvyklým nástrojem tuzemské politiky a také není tím, čím se zdá na první pohled.

Ministr bývá často nazýván kontroverzním, protože dokáže znemožnit své protivníky. U ODS hájící Všeobecnou zdravotní pojišťovnu prohlásil, že je od VZP placená. Protestující lékaře označil za milionáře, kteří chtějí udržet a zvýšit své tučné zisky. Prostě mimořádně nepříjemný protivník, který dokáže využít všechny slabá místa svého soupeře.

Dnes se tomu říká, že politik je mediálně zručný, což je u Ratha nepochybně pravda. Výjimečný je však v tom, v čem jeho zručnost spočívá.

Ministr je totiž mimořádně upřímný a to na veřejnost zabírá. Jeho otevřenost má samozřejmě své meze a je ohraničena přinejmenším časem a prostorem., případně ještě parlamentní taktikou. Proto se snaží zasahovat do zdravotnického systému netradičním, vlastně tajnůstkářským způsobem podávání pozměňovacích návrhů. Jinak ale hovoří zcela otevřeně a přímo odpovídá na položené otázky. Říká také, co si skutečně myslí. V kuloárech se například netají s názorem, že hrozící epidemie ptačí chřipky je záměrně nafouknutou mediální bublinou, která má přinést zisky farmaceutickým firmám. Jako politik by mohl těžit z toho, že se hrdinně postaví proti hrozící katastrofě a prosadí záchranná opatření. Této možnosti však nevyužívá a občany ujišťuje, že pokud jde o lidské zdraví, fakticky se není čeho bát.

V tom je jeho hlavní přednost před všemi protivníky. Ti se snaží novináře a spolu s nimi veřejnost často manipulovat, záměrně zamlčují některý rozměr problému a snaží se svou věc představit v nerealisticky pozitivních barvách. Rath všechno řekne na rovinu.

Příkladem je málo úspěšná demonstrace privátních lékařů. Zcela správně upozorňují, že Rath nastavil příliš přísně limity, podle kterých smějí poskytovat jen omezené množství péče a předepisovat jen omezené množství léků. Důsledkem skutečně může být, že lékaři proti své vůli budou odmítat pacienty. Ovšem lékaři zapomínají dodávat jednu věc. Limity jsou hrozivé jen ve spojení s dalším předpisem, podle kterého se výrazně zvyšuje cena lékařské práce. Proti tomuto předpisu ale lékaři neprotestují. Logicky vzato - chtěli by víc peněz za práci, jen se jim nelíbí ony přísné limity. Tak argumentuje David Rath a ukazuje na slabé místo protivníka.

Ideální ilustrací slabosti ministrových protivníků byl ovšem případ Pharmos. Jedna ze čtyř distributorských společností se rozhodla, že přece jen bude dodávat léky zadluženým nemocnicím. Pak zřejmě pod tlakem lékárníků a konkurentů svou nabídku stáhla. Zároveň rozeslala novinářům vysvětlení, že od dohody s ministerstvem odstoupila z jiného důvodu. Prý dostala korupční nabídku, ze které manažeři Pharmosu podezírají vysoké úředníky ministerstva.. Pro řadu novinářů byla taková zpráva senzací. Už tušili, že kontroverzní ministr bude nachytán na švestkách a upřímně se snažili najít definitivní důkazy. Ukázalo se ovšem, že Pharmos blufoval. Pokud někdo žádal provizi, mohli to být nejvýš nevýznamní prostředníci jednání mezi firmou a ministerstvem. Rath situace využil a typicky přímočarým způsobem přinutil Pharmos k omluvě a obnovení dodávek.

Rath zatím vyhrál dvě bitvy - proti ODS a vzbouřeným zdravotníkům. Do voleb jsou před ním asi ještě těžší zkoušky. Musí prosadit v parlamentu některý ze svých důležitých zákonů v relativně rozumné podobě. Musí udržet v relativním dostatku nemocnice a zabránit ambulantním lékařům, aby odmítali své pacienty, až vyčerpají své šestiměsíční limity.

Nebýt ministrem Rath, jednalo by se o předem marnou snahu. Po zkušenostech se silou a vynalézavostí současného držitele zdravotnické moci se zdá pravděpodobnější, že všechno nějak dopadne a krize budou vyřešeny.

Nakonec nejde o žádný zázrak nebo čarodějnickou magii. V osobě Davida Ratha se v politice objevil po delší době intelektuál, který dokáže postavit do služeb politiky mimořádné rozumové schopnosti. Není na tom nic tak zvláštního, pouze v české politice na to nejsme zvyklí.