Proč plejtváci táhnou na sever
Do vod kolem Aljašky a Britské Kolumbie po mnoha letech zavítali plejtváci obrovští. Otázkou však je, co je k migrační cestě vlastně přimělo.
Velryby plejtváci obrovští (Balaenoptera musculus) zmizeli z vod Britské Kolumbie a Aljašky po roce 1965, kdy v důsledku lovu jejich populace klesly na minimum. Od 70. let minulého století jsou však relativně hojní u pobřeží Kalifornie a ve východním Pacifiku. Problém je, že až dosud nikdo nevěděl, zda tito plejtváci představují zbytek jediné velké populace, která kdysi zasahovala až k Arktidě. Nyní se to zdá být pravděpodobné. Ve vodách Aljašky a Britské Kolumbie byli pracovníky amerických a kanadských výzkumných institucí vyfotografováni plejtváci, kteří prokazatelně náleží ke kalifornské populaci. Vědci se domnívají, že tyto velryby obnovily staré migrační cesty, po kterých dříve putovaly za potravou - drobnými korýši krillem.
Otázkou ovšem je, co plejtváky k migraci přimělo. Optimistický názor zní, že se kalifornská populace se po zákazu lovu stihla namnožit natolik, že ji zdejší vody už nedokážou uživit. Podle pesimistického scénáře populace zůstala stejná. Migrace je jen důsledkem globálních změn klimatu, kvůli kterým se snížilo množství krillu ve vodách Kalifornie a plejtváci si potravu musí hledat jinde. Ve prospěch této ne zcela příjemné hypotézy hovoří skutečnost, že ptáci, kteří se živí korýši, v posledních letech vyvádějí stále méně mláďat. Pravda však také může ležet někde jinde. Plejtváci, kteří se lépe cítí v chladnějších vodách, by se při migraci mohli řídit kolísáním teplot označovaným jako pacifická dekadická oscilace. Tomu by napovídaly i staré záznamy velrybářů.
Výsledky studie plejtváků popisuje článek v časopise Marine Mammal Science.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.