Proč nemají rypoši rakovinu
Vědci odhalili genetickou pojistku, která chrání hlodavce rypoše lysého před vznikem zhoubných nádorů. Zvýšená aktivita jediného genu stačí k tomu, aby byl růst nádoru potlačen v samém počátku.
Malí hlodavci rypoši lysí se dožívají úctyhodného věku kolem 30 let. Přesto u nich nikdy nikdo nepozoroval nádorové onemocnění, která jsou u starých zvířat a lidí v pokročilém věku poměrně častá. Podivuhodné odolnosti rypošů přišli na kloub biologové z americké Rochesterské univerzity.
Buňky rypošů mají ve srovnání s buňkami jiných savců extrémně aktivní gen p16. Bílkovina, která se podle tohoto genu syntetizuje, vyvolává "buněčnou klaustrofobii". Pokud se nahromadí na jednom místě hodně buněk, přestávají se pod vlivem genu p16 dále množit. Buněčná "tlačenice" ve vznikajícím nádoru proto prostřednictvím genu p16 zarazí rakovinné bujení v samotném počátku.
Vědci otestovali odolnost buněk rypošů umělým zásahem do jejich dědičné informace. Poškození genů, které u myších buněk spolehlivě vyvolá dravé zhoubné bujení, zůstává u rypoších buněk s aktivním genem p16 prakticky bez jakéhokoli efektu. Rychlost buněčného dělení se téměř nemění. Ve studii zveřejněné v prestižním vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences vědci přiznávají, že zatím není jisté, zda se jejich objev dočká praktického využití v medicíně.
"Pokud lze navodit obdobný efekt genu p16 i v lidských buňkách, pak bychom mohli mít k dispozici prostředek, který by zastavil vznik nádoru v samém počátku," připustila vedoucí výzkumného týmu Věra Gorbunová.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
