Proč dává OSN ruce pryč od Súdánu?

A proč vlastně OSN tento orwellovský přístup používá? Na to je jednoduchá odpověď: nechce se tam angažovat. Přesněji řečeno, svoje angažmá chce omezit na bezzubou diplomacii a nic neřešící politický ping-pong se súdánskou vládou. Každému je přitom jasné, že Chartúm se zachoval v Dárfuru naprosto zločinně, a pokud jeho aktivitám nebude rázně učiněna přítrž, bude násilí nenápadně podporovat - i když na veřejnosti se bude vláda tvářit jako největší ochránce vražděných Afričanů.

Zde je jádro věci: Kdyby se v citované zprávě objevilo slovo "genocida", byla by světová organizace povinna s děním v Súdánu něco udělat. Jinými slovy, musela by uvalit sankce, vyslat do Dárfuru mírové jednotky a shánět podporu okolních i vzdálených států, včetně podpory vojenské. Posílat tam ale modré barety je zřejmě to poslední, po čem generální tajemník Kofi Annan touží. Raději podstoupí trapas, spojený se zjevnou orwellovštinou. Nakonec, neformuloval to přece on, ale jeho komise.

Obyvatelům Dárfuru to samozřejmě nepomůže. Mimochodem, zemětřesení a vlny tsunami v jihovýchodní Asii pro ně byly nepřímo další ránou, protože do té doby OSN při všech slabostech aspoň otevřeně označovala jejich osud za nejhorší humanitární krizi na světě. Vlny tsunami přinesly ale tragédii větší a mediálně sledovanější, takže se o Dárfuru přestalo mluvit.

Bylo by nespravedlivé tvrdit, že světová organizace v oblasti nic nedělá. Naopak, agentura pro utečence a krizové týmy se starají o stany a každodenní potřeby, včetně jídla, pro obrovský počet lidí. Selhání komise se proto netýká praktické stránky, ale politiky OSN.

Dodejme, že nad hlavou Kofiho Annana visí Damoklův meč v podobě vyšetřování korupce, spojené s bývalým programem pro Irák pod názvem "ropa za potraviny". Nezávislá komise amerického Kongresu zkoumá v této souvislosti například aktivity jeho syna. Kromě toho je generální tajemník tvrdě kritizován za to, že svěřeného molocha minimálně reformuje, takže ten dnes připomíná dinosaura z dob studené války. A jako by toho nebylo dost, Kofi Annan se velmi nešťastně zaangažoval do podzimních voleb ve Spojených státech, když otevřeně podporoval (nakonec neúspěšného) Johna Kerryho.

Lidově se dá poznamenat, že Kofi Annan to má nahnuté. A měli bychom jedním dechem dodat, že jeho noční múrou je stav, ve kterém by se ze súdánského Dárfuru stala další Rwanda. Potom by byl jeho pád už asi nevyhnutelný. Na druhé straně se ale bojí vstupovat do riskantní akce. A tady jsme u podstatného důsledku nynější zprávy: reálným efektem totiž může být jakási řízená genocida, ve které vraždící strana prostě nebude překračovat tušené mantinely.

Jinými slovy, pro obyvatele provincie je to špatná zpráva. Slabou útěchou jim snad může být to, že o genocidě mluví otevřeně alespoň Spojené státy. Právě v reakci na tlak Washingtonu si dal generální tajemník vypracovat nynější zprávu. Ani Američané ale v Súdánu zasahovat nebudou. Mají příliš mnoho starostí jinde, takže se omezí na diplomacii a snad setrvají v tlaku na OSN. Kofi Annan ovšem asi v dohledné době základní postoj měnit nebude.

Hlavním zprostředkovatelem míru zůstane tedy Africká unie, jež má ambici sjednotit jednou černý kontinent po vzoru Evropské unie. Už z definice je ale jasné, že ničeho nedosáhne, neboť nemá k dispozici donucovací prostředky.

Takže pro úplnost dodejme další skutečnosti ze zprávy OSN. Uvádí se tam, že zodpovědné osoby by měly být postaveny před mezinárodní soud v Haagu. Konstatuje se, že 70 000 lidí bylo zavražděno a dva miliony byly vyhnány z domovů. Útoků se účastnily vládní jednotky a milice. K jejich skutkům patřilo zabíjení civilistů, únosy, ničení vesnic, znásilňování a sexuální násilí, jakož i vyhánění lidí z jejich domovů. To vše "se záměrem genocidy", ale nebyla to genocida.

V duchu Orwella tedy hořce dodejme, že to je vlastně asi jenom taková malá místní genocidka.